Letošní ročník Zažít město jinak jsme pojali po indiánsku, říká Eliška Pixová z Ústí nad Labem

Zažít Skřivánek Jinak | ul. Elišky Krásnohorské | FB | 15. září 2019 

Zažít město jinak už dávno není jen pražskou doménou: Letos se znovu, v nejrůznějších podobách objeví i ve 32 městech po celé republice. V každém z těchto měst se našli lidé, kterým se myšlenka slavnosti natolik líbí, že jsou každoročně ochotní se na několik týdnů (a často spíše měsíců) naplno věnovat organizaci místních slavností. A to vše dobrovolně. Dnes nám v rozhovoru své pojetí slavností představí Eliška Pixová z Ústí nad Labem. 

Jak vás napadlo zorganizovat Zažít město jinak?

Úplně první byla myšlenka věnovat se veřejnému prostoru V Ústí nad Labem a vzápětí otázka jakou formou. Před čtyřmi lety mne inspirovaly Střekovské matky, které za sebou měly první ročník akce Zažít město jinak a které mne nakontaktovaly na tehdejšího místostarostu našeho obvodu Karla Kariku. Akce ZMJ byla ideální forma pro začátek. Za prvé měla již několik let jméno po Praze i jiných městech, za druhé se dala zvládnout svépomocí bez vnějších finančních zdrojů právě po sousedsku a vesele. Přes web již zmíněných Střekovských matek jsem zveřejnila výzvu na parťáky ze Skřivánku a tím vznikla neformální občanská iniciativa Skřivánci na síti.

Kdo všechno tvoří váš tým? Jak dlouho akci připravujete? Jak oslovujete „vystupující“?

Základnu týmu tvořím já, Kateřina Pokorná, Hana Žalmanová a rodiny, příbuzní, sousedé, kamarádi… Akci připravujeme, vzhledem ke zvyšujícímu se počtu vlastních dětí, snad rok od roku později:o) Většinou se vyděsíme v půlce prázdnin, vymyslíme společně termín a téma. Tím začíná kolotoč úvah co, kdo, jak. Obecně se snažíme zapojit co nejvíc sousedů ze Skřivánku (díky Helenko, Ivo, Matěji, Dančo, Petře, Petro, Zdendo, Sokolové i Skauti díky i všem ostatním). Každý rok chceme oslovit i někoho, kdo předvede třeba netradiční sport či aktivitu (parkour, americký fotbal, agility, břišní tance…). Vystupujícím, pokud to jde, volám a teprve pak posílám podrobné informace e-mailem.

Řeknete nám o vaší lokalitě víc? Čím je specifická? A co se objeví na programu?

Skřivánek je panelákové sídliště se všemi klady i zápory, ale s úžasnou lipovou alejí, kterou jsme zvolili pro první ročník akce. Tenkrát kvůli jednoduchosti řešení záborů, parkování apod. Alej je totiž pouze pro pěší a v těsné blízkosti je staré asfaltové hřiště. Místo je to nakonec ideální. Přeci jen chceme sousedy potěšit a s cedulí se zákazem parkování by nám to šlo trochu hůř. My zajišťujeme kávu a čaj do várnic, hrneček si sousedé donesou (máme samozřejmě záložní, poctivě nastřádané) a občerstvení si zajišťují sousedé. Heslo „Napeč a přijď“ funguje rok od roku lépe. Dílničky se pokoušíme vymýšlet tak, aby se materiál nemusel příliš nakupovat a ideálně nám ho někdo, jako nepotřebný, daroval. Letošní ročník jsme pojali po indiánsku, stezka s pokladem, rituální tanec, malování posvátných kamenů, bylinkové čarování a dílničky s tím spojené. Plánujeme také výměnný bazar pokojových květin a drobností.

Co vás na přípravách akce nejvíc baví a co je naopak nejtěžší?

Mě osobně asi nejvíc baví to samotné napětí, zda to letos vůbec dáme a radost když ano:o). Přeci jen jsme mámy od dětí a krademe čas kde můžeme. Je to výzva a pro mě zajímavý trénink. Samozřejmě mě baví i oživení prostoru, to že lidé přijdou, že se vzájemně víc znají. Co je nejtěžší? Tak trochu oříšek je seniorská část obyvatel, kterou bych na akce moc ráda vylákala. Pomalu si na sídlišti budujeme důvěru.

Má vaše akce Zažít město jinak nějaké dlouhodobější dopady na komunitu? Vzniklo díky vaší slavnosti něco úplně nového?

Aktivity se nám rozrostly o Vánoční zpívání. Loni jsme přidali Jarní procházku s tvořením, Podzimní bazárek a Rodinný orientační běh Skřivánkem. Tento rok jsme ale trochu ubrali, musí nám vydržet síly na další léta a pět akcí už bylo moc. Zůstal Rodinný orientační běh, Zažít Skřivánek jinak a Vánoční zpívání. Cílem všech akcí je rozveselit sídliště, ale také nabourat jeho anonymitu a poznat místo jako takové a podívat se na sídliště z jiného úhlu. Nejsem si vědoma, zda vzniklo něco úplně nového díky nám, ale rozhodně vnímám, jak Ústí, co do počtu aktivních lidí, roste. A věřím, že se lidé budou nabalovat dál. Rozhodně v to doufám. Pokud tedy máte jen trochu chuť své okolí zlepšit, jděte do toho. Buď sami, nebo se přidejte k již fungujícím iniciativám, spolkům. Ústí si to zaslouží!