Stačí první odvážný nádech a komunita k vám přijde, říká Lucka Štádlerová z Probuďme Nusle

Letošní téma slavností Zažít město jinak zní Nadechni se pro město a má inspirovat k zastavení se a popřemýšlení o tom, co může člověk sám udělat pro své okolí. Už před časem se k změnám svého okolí nadechla i Lucka Štádlerová, která organizuje Zažít Mečislavku jinak v pražských Nuslích a v rámci spolku Probuďme Nusle se angažuje ve spoustě dalších aktivit. 

Jak to bylo u tebe? Kdy jsi se nadechla, nebo možná spíš nadchla pro své město, svou čtvrť?

Tím, že pocházím z maloměsta, tak jsem vždycky tíhla k takovým těm maloměstským partám, které chodily po horách, jezdily pod stan, společně chodily na festivaly a vůbec se vzájemně zvaly k sobě domů. To mi tady v Praze dost chybělo. Za studií jsem se stěhovala několikrát a poté, co si mě můj muž odvedl do Nuslí (a to bylo snad vůbec poprvé, co jsem Nusle navštívila), jsem se do téhle čtvrti vlastně docela zamilovala. Chtěla jsem se tu cítit doma.

Čím jsi začala?

Začala jsem se pídit, co se kde děje, a našla jsem nejdřív kontakt na holky, co založily a vedly komunitní zahradu ve Vnitrobloku Mečislavova. Tím to začalo. Díky Vnitrobloku jsem se seznámila s dalšími lidmi, kteří s ním byli spojení, a pak už to vlastně jelo a jede samo. Takže stačí první odvážný nádech a komunita k vám přijde.

Co byl první impulz k tomu, aby ses pokusila sama něco změnit?

Chyběla mi ta maloměstská pospolitost, možnost přijít za sousedem a požádat ho o trochu mouky nebo vajíčko do koláče. Tak jsem si řekla, že si tu chci vytvořit síť prima lidí, kteří mají stejné zájmy a priority jako já. Teď už je to moc fajn. Myslím, že není den, kdy bych v Nuslích nepotkala/nezahlédla aspoň jednoho ze známých nebo přátel.

Co byla tvá první komunitní aktivita?

Loni jsem se do organizátorského života v Nuslích uvedla rovnou pořadatelstvím Zažít Mečislavku jinak. Což původně měla být komorní sousedská akce, ale nakonec jsem vlastně připravili takový živý a barevný festival. Právě tím, že už jsem měla dost kontaktů, se mi podařilo vytvořit osmičlenný tým a ten už toho hodně dokáže. Ale je pravda, že se akce vyvíjela díky jednotlivým členům a jejich nápadům a kontaktům. Prostě každý člen byl nepostradatelný. Tým má sílu, ale jednotlivci mají ideje.

A co bylo dál, když skončilo Zažít město jinak? Jak se tyto komunitní aktivity nabalovaly?

Pak jsem si prostě řekla, že to, co mi tu chybí, si tu musím zajistit. Aktuálně (protože jsem ještě stále na mateřské) mi chyběly chytré aktivity pro děti a pro rodiče s dětmi. Nějaké rozvojové kurzy, které by bavily mě i dceru. Tak jsem si společně s kamarádkou vytvořila vlastní klub pro rodiče s předškolkovými dětmi a je o něj velký zájem. Každý týden máme velký převis zájemců. A s tím klubem také souvisí to, že se mi do Nuslí, konkrétně na Jezerku, podařilo nasměrovat soukromou školku Sedmikvět, která je etablovaná v Holešovicích a která si chtěla otevřít druhou pobočku. Pomohla jsem jim najít prostor, zorientovat se v Nuslích a od září máme na Jezerce první alternativu soukromé venkovní-parkové školky s respektujícím přístupem. To mi přijde skvělý. Stačí jen chtít a evidentně všechno jde.

Jak na ně hledáš čas?
Myslím, že je to otázka priorit. Já to beru jako hobby, mně to baví, tak se čas hledá snadno. Já bych toho chtěla vlastně pro Nusle a komunitní život dělat strašně moc, ale všechno se stihnout nedá. Ale podařilo se mi zapojit i mého muže, který o tento typ aktivit zpočátku příliš nestál. Dnes je místopředsedou spolku Probuďme Nusle, který se velmi zasazuje o zvyšovaní kvality života v Nuslích. Generujeme společně docela dost nápadů, o kterých doma diskutujeme, a on se je pak snaží za spolek realizovat. Jsme takový tandem.

Máš pocit, že se ti podařilo něco změnit? Že to jde i v jednom člověku nebo pár lidech?
Rozhodně. Jeden člověk může dokázat mnoho věcí… Je to jen o vůli a nadchnutí se pro věc. Zrovna nedávno jsem si řekla, že bych chtěla chodit cvičit jógu někam do parku, ale nejlépe někde v okolí. Tak jsme zavolali kamarádce, která vede kurzy jógy a bydlí v Nuslích, jestli by nechtěla vést jógu v parku na Jezerce, a ona řekla ano! A je to. Drobnost, která těší mnoho lidí.

Je pořád něco, co tě na tvém okolí štve, co tě zaměstnává?
Štve mě zabedněnost některých lidí, jejich neochota cokoliv dělat, pesimismus a uzavřenost. Někdy to opravdu není jednoduché, ale je třeba bojovat, vytrvat. A taky mě štve, že tito pesimisté pak některé věci, které děláme a stojí nás spoustu sil, hejtují. Ale doufejme, že i tyto lidi někdy přesvědčíme, že Nusle zkrášlujeme i pro ně…

Už jste začaly chystat letošní Zažít město jinak? Už můžeš prozradit něco z programu?
Ano, začali, jde to snáz, když už máme spoustu kontaktů z loňska a ještě o pár duší posílený loňský tým. Můžeme už teď prozradit, že se místní potkají se sousedem Honzou Bažantem a budou si moct zakoupit nějaké jeho grafiky, trička, obrazy. Budeme mít opět komentovanou prohlídku po Nuslích s historikem umění Petrem Šámalem, která měla loni velký úspěch, taky budeme mít celodenní program pro děti právě i ve spolupráci se školkou Sedmikvět, jejíž učitelé/průvodci jsou fakt skvělí. Hezky komunikují s dětmi i rodiči a jsou to studnice nápadů na tvoření s dětmi. Taky se těšíme na workshop se švihadly a nuselského DJ Tima Otise. Další spolupráce domlouváme. Tak snad si to společně pěkně užijeme.