Řekli jsme si, že do toho jednoznačně jdeme! Rozhovor s organizátorkou Eliškou Žižkovou z Řícmanic

Loni jsme vyzpovídali Elišku Žižkovou, která pořádá Zažít město jinak v Řícmanicích, ale rozhovor jsme zapomněli publikovat (toto politováníhodné nedopatření se v našem spolku stává jednou, maximálně dvakrát za deset let). S pomyslným mikrofonem a omluvou jsme kousek za Brno, na Drahanskou vrchovinu zamířili i letos a rozhovor pořídili znovu. Jak se pořádá Zažít město jinak v obci, která z 818 obyvateli patří k těm úplně nejmenším v celé historii slavností?

Zažít Řícmanice jinak | FB event | neděle 6. září 2020, 13:30-19:00

 

Jak vás napadlo zorganizovat Zažít město jinak?

Sousedských slavností jsem se účastnila poprvé před čtyřmi lety v sousední vesnici – v Bílovicích nad Svitavou. Zúčastnili jsme se pak i dalších ročníků. Akce mne nadchla tím, jak se lidé spojili a vytvořili různá nevšední zákoutí v obci – nádraží ožilo muzikanty, na břehu Svitavy dudák, na druhém břehu piknik sousedských dobrot, jinde dvojice 12letých dívek malujících nadšeným dětem na obličej. Ty holky se naučily malovat na obličej speciálně pro tuhle akci! V dudákovi jsem zase poznala pána, kterého sem tam potkávám… Projekt Zažít město jinak se mi líbí svou filozofií komunitně tvořit, oživit obec, ve které žijeme. Proto i my jsme si řekli, že do toho jednoznačně jdeme! Chceme propojit místní lidi, sousedy, zajímavé a inspirativní lidi, kterých je plná vesnice, ale vzájemně o sobě třeba nevíme nebo se prostě nesetkáváme… Rádi bychom i poté pokračovali dalšími aktivitami pro rozvoj komunitního života v Řícmanicích, aby vznikl prostor právě pro setkávání, pořádání kulturních, sportovních, tvůrčích a jiných akcí.

Povedl se loňský první ročník?

Přihlásili jsme se na poslední chvíli. Svolala jsem přátele, se kterými se hudebně setkáváme – hrajeme a bubnujeme. No a protože jsou to všechno lidé akční, slovo dalo slovo, pozvali jsme další přátele a všichni jsme se pustili do plánování a realizace. Loňská premiéra slavností byla nad očekávání velmi pohodová a příjemná! Připravili jsme sportovní aktivity, tvořivé dílny, bublifukový rej s obrovskými bublifuky pro děti, vysypávali jsme písky obří mandalu, uspořádali jsme orienťák pro děti, cestovatelský koutek s ochutnávkou cizokrajné kuchyně, připojili se k nám další místní organizace – např. jezdecká škola Šemík a večer se promítal dokument o Řícmanicích. Největší radost jsme měli z pikniku sousedských dobrot – sousedé, řícmaňáci přinesli spoustu delikates, takže degustace těch nejlepších sousedských dobrot probíhala celé odpoledne.

To zní jako vydařená premiéra. Kdo vám všechno pomáhal? A kolik času zabraly přípravy?

Náš organizační tým tvoří tahle parta: Michal – zapálený muzikant, piano hráč, výtvarník, Vendula, nadšená hráčka deskových her, skvělá spisovatelka a historička, Tomáš – neúnavný sportovec, vytrvalostní běžec, hráč na šamanský buben a didgeriodoo, Míša – masérka, hráčka na djembe a hand pan a nadšená cestovatelka, Honza – hráč na djembe, milovník psů, Šárka – tvůrkyně Zázračných karet pro malé i velké, inspirativní žena plná nápadů, Monika, Hanka a Simona, bez kterých by slavnosti nemohly proběhnout v celé své kráse! Akci připravujeme během letních prázdnin, ale všichni jsme dost rozlítaní, takže je to trošku divočina.). Řícmanice jsou ale neobyčejné právě tím, že místní lidé jsou velmi aktivní – Řícmanice žijí.

Co jste vymysleli letos? Budou nějaké změny?

Opět se objeví tvořivé dílny pro děti i dospělé – naši nejmladší organizátoři si připravili výrobu náušnic, levandulových pytlíčků, lapače snů, připravujeme taky kreativní fotokoutek, bublifukárium, vědecké experimenty, malování henou, semínkovnu – výměna těch nejlepších semínek z našich zahrádek, jarmark s ochutnávkou sousedských dobrot a soutěží Řícmanský gurmán – mlsal. A nebude chybět ani karaoke! Zapojují se další organizátoři, takže přibudou další překvapení.

Je něco, co vás na přípravách ZMJ baví nejvíc? A co je naopak nejtěžší?

Na přípravách se mi velmi líbí sledovat, jak se k nám připojují další lidé a jak vše pěkně zapadá do sebe. A nejtěžší? Asi to, že je čas prázdnin a všichni jsme rozcestovaní – ale tím, že je nás dost a každý zajistí určitou část, tak zatím je to spíš radost. Radost pozorovat, jak nám akce vzkvétá pod rukama. I letos se zase těším na setkání se všemi a atmosféru, která vznikne!