Seznam lokalit zveřejníme začátkem července 2024. To bude příležitost pro všechny, kdo se chtějí připojit - nabídnout pomocnou ruku, hudební produkci, občerstvení nebo ukázku vaší tvorby nebo služby. Vyberte si lokalitu a kontaktujte přímo místního organizátora.

Veřejná doprava zdarma: Čistí vzduch i silnice a pomáhá vrátit klimatické cíle do reality

Veřejná doprava zdarma: Čistí vzduch i silnice a pomáhá vrátit klimatické cíle do reality

Po celém světě velkoměsta, města, a dokonce i celé státy (od roku 2020 například Lucembursko) objevují výhody veřejné dopravy úplně zdarma. Tento zdánlivý ekonomický nesmysl úspěšně doposud zrealizovalo více než 100 měst a každý měsíc přibývají další. A i ve městech tak rozdílných jako Tchaj-čung v Taiwanu, Maimi v USA a Velenje ve Slovinsku, z toho profitují lidé, lokální ekonomiky i celá planeta.

Trend vzrůstající mobility zdarma představuje pro města a jejich dopravu klíčový moment. Vzpomeňme na pandemii, kdy od používání veřejné dopravy odrazovaly vlády i vědci, a to i přesto, že důkazy o vyšších rizicích přenosu nákazy při jejím užití jsou spíše chabé, a kdy v mnoha městech stouply počty aut i několikanásobně. Jinde si naopak v lockdownech lidé užívali vzácnou zkušenost s prázdnými ulicemi a čistším vzduchem.

V roce 2020 zjistila studie britské vlády, že 23 % Britů chce svoje auta využívat po pandemii opět více. A ve společnostech, ve kterých auta dominují, v Austrálii a USA, to bylo dokonce 40 % obyvatel, a to i přesto, že vyjadřovali obavy o kvalitu ovzduší a klimatickou krizi. A přestože si hlasitá menšina stěžovala na občanské iniciativy zklidňující dopravu se svém sousedství, ukázalo se, že právě rozšiřování infrastruktury pro aktivní mobilitu snížilo v těchto oblastech počty zranění při dopravních nehodách na polovinu ve srovnání s oblastmi bez obdobných opatření.

Jak se neudusit?

Veřejná doprava zdarma se zdá být perfektním protijedem na militantní automobilismus, se kterým se potýká nejen Česká republika, kde spousta lidí považuje možnost jet autem naprosto kamkoliv za své lidské právo. Pokud je MHD zdarma, auto jí naprosto nemůže konkurovat, pokud jde o náklady. Jde o naprosto zásadní krok k lepším městům. Na znečištění vzduchu z pálení fosilních paliv, které trápí města po celém světě, mají největší podíl často právě osobní auta. Právě kvalita ovzduší je po celém světě zodpovědná za zhruba 8,7 milionů úmrtí ročně. Jen ve Velké Británii překračují povolené emisní limity celé 4 desítky měst. A bez radikální a cílené akce vlád a občanů se situace bude jen zhoršovat. Zbavit se aut je tedy naprostou prioritou.

Navzdory doporučením vlád se MHD v pandemii osvědčila

Pobízet občany, aby přesedlali na vysokokapacitní, elektrifikovanou a pravidelnou veřejnou dopravu je jedním z nejefektivnějších způsobů, jak zbavit města (minimálně těch ekonomicky vyspělých zemí) aut a znečištěného ovzduší. V rámci Evropské unie je to právě doprava, která přispívá celými 27 % k veškerým emisím CO2, z toho téměř polovina pochází z provozu osobních automobilů. V motorizovaných USA je to pak celých 29 %. Globálně je pak provoz na silnicích původcem 11,9 % ročních emisí skleníkových plynů. Což není příliš dobrá zpráva, když si uvědomíme, jak rychle probíhá klimatická změna.

Elektromobily to nevyřeší

Jistě máme tu boom elektromobilů a v zemích jako je Norsko představují cestu ke dekarbonizaci silniční dopravy, ale ani to nestačí. Výhledy pro budoucí potenciál elektromobilů se různí, ale i ty nejoptimističtější říkají, že do roku 2050 by mohly vést k 70% snížení emisí ve srovnání se stavem dnes. I když si odmyslíme všechny potíže, které v této souvislosti mohou nastat (nedostatek lithia či znečištění mikroplasty), těch zbývajících 30 % emisí CO2 není možné eliminovat jinak, než že se kolektivně vykašleme na auta.

A tady přichází ke slovu veřejná doprava zdarma. V Estonském Tallinnu se počet cestujících ve veřejné dopravě, již v prvním roce poté, co ji město zavedlo, zvedl o 29 % a značně zvýhodnil domácnosti z nízkopříjmových skupin ve městě a okolí. 90 % půlmilionu obyvatel estonské metropole uvedlo jako hlavní důvod právě cenovou politiku a dokázalo tím, že oblibu aut je možné překonat. V Lucembursku těží z dopravy zdarma kolem 40 % domácností. Abychom tento vliv maximalizovali, potřebujeme takovou politiku, která nemotivuje k používání aut a zároveň poskytuje atraktivní pobídky pro cestování veřejnou dopravou. Tím, že ji učiníme dostupnější, atraktivnější a reagující na potřeby obyvatel.

Dostupné veřejné dopravě se věnuje i jeden z dílů AutoMatova průvodce udržitelnou mobilitou

MHD není třeba se obávat. Ani v pandemii

S příchodem pandemie nastal ovšem pravý opak. Lidé se začali veřejné dopravy bát a zejména v první vlně lockdownů její využití dramaticky pokleslo. Například v Severním Irsku to bylo na vrcholu pandemie až o 90 %. V New Yorku se využití MHD snížilo o 74 %. Nicméně se zdá, že strach z nákazy ve veřejné dopravě nebyl příliš opodstatněný. Vědecká studie z Paříže z roku 2020 zjistila, že ze 150 identifikovaných clusterů, žádný nepocházel z veřejné dopravy. Dokonce i v Hong Kongu, na jednom z nejhustěji osídlených míst této planety, kde MHD přepraví denně v průměru 12,9 milionů lidí, tu zaznamenali jen 1100 případů nákazy, a to i přesto, že tu popularita veřejné dopravy neklesla zdaleka tolik, jako v jiných megapolích. Veřejná doprava rozhodně není ničím, čemu bychom se měli vyhýbat.

Tím, že obyvatelům měst zpřístupníme veřejnou dopravu zdarma, či za symbolický poplatek, vytváříme podmínky, které mohou vést k méně ucpaným ulicím a snížení emisí. Jakmile změníte nastavení mysli obyvatel, máte napůl vyhráno. Navíc MHD zdarma vytváří pracovní místa a pomáhá naplňovat klimatické cíle. Otázkou zůstává, kdo to zaplatí.

A kde na to chcete vzít?

Veřejná doprava se obvykle financuje ze tří zdrojů: jízdné, státní rozpočet a fondy třetích stran. Význam každého z těchto zdrojů pro fungování sítě veřejné dopravy vždy záleží na kontextu, neexistují dva úplně stejné koncepty. Pokud ale škrtneme jízdné, musí se navýšit dva zbývající zdroje, a to například vyšším zdaněním velkých byznysů jako ve Francii nebo rozšířením možností příjmů z komerčních aktivit, například z pronájmu reklamních ploch. Dále je důležité mít na paměti širší zdravotní a socioekonomické benefity, většinou neměřitelné a neartikulované, které veřejná doprava přináší.

Veřejná doprava může být i zážitek. Fotka ze Stockholmu

Zdarma musí znamenat také lepší

Cena je bezesporu důležitým faktorem při rozhodování lidí o tom, jakým způsobem budou cestovat, nejedná se ale zdaleka o faktor jediný. Aby lidé přesedlali z aut do MHD, podstatná je také kvalita, bezpečnost a intervaly, ve kterých jim ji nabídneme. Za příklad si můžeme vzít belgické město Hasselt, které zpřístupnilo veřejnou dopravu zdarma, ale bez jakéhokoliv dalšího vylepšení. Občané ji začali více využívat až poté, co se výrazně zvýšila i kvalita systému. Od tohoto momentu stoupla vytíženost MHD devětkrát, 37 % cest se uskutečnilo novými cestujícími, a 16 % z nich jí dalo přednost před autem. Lidé totiž chtějí dopravou zdarma šetřit nejen peníze, ale i čas.

Nejde jen o dopravu, ale i o sociální spravedlnost

Jádrem každé veřejné dopravy zdarma musí být snaha prospět především nízkopříjmovým a marginalizovaným skupinám obyvatelstva. 28 % obyvatel amerického státu Washington žije v chudobě a vlastnictví auta je pro většinu z nich nedosažitelnou utopií. Stále se zvyšující náklady na bydlení zároveň vytlačují tuto skupinu obyvatel na periférie s řidší veřejnou dopravou a izolují je tak od většinové společnosti. Což obojí vede ke stále se zvyšující nerovnosti. Harvardská studie dokonce potvrdila, že čas strávený cestováním je nejsilnějším faktorem pro vymanění se z chudoby. Další studie, tentokrát z Montevidea, zjistila, že lidé z nízkopříjmových oblastí mají kvůli snížené mobility značně omezené možnosti uplatnění. Oproti tomu v Lucembursku, která zavedla jízdné po celé zemi zdarma, se očekává, že z něj bude přímo profitovat více než 40 % domácností. 

Dostupná a dobře fungující MHD je oběhovým systémem každého města

Ekonomický nesmysl? Ale kdeže…

MHD zdarma nepředstavuje pouze environmentální opatření, ale jde v ní i o sociální spravedlnost. Pomáhá lidem zvedat se z chudoby, pěstuje v nich pocit sounáležitosti se společností díky vyšší rovnosti příležitostí a dostupnosti. Slovy Françoise Bausche, lucemburského ministra dopravy, má politika MHD zdarma „schopnost zasypat stále se prohlubující příkop mezi bohatými a chudými. Pro lidi z nízkopříjmových skupin jsou výdaje na dopravu zásadní, a proto je nejjednodušší dopřát veřejnou dopravu zdarma všem.“ Chcete-li čísla, Světová banka předpokládá, že pokud investujeme 4 biliony dolarů do autobusů, vlaků a železničních sítí dnes, do roku 2030 vynese tato investice každý rok 1 bilion zpět. Do roku 2050 bychom tak také vytvořili 12 milionů udržitelných pracovních míst. Zkrátka a dobře máme stále větší hromadu důvodů pro to, abychom o MHD zdarma usilovali, kvůli klimatu, zdraví, komunitním i ekonomickým benefitům.

Zevrubnou rešerši politik dostupné i bezplatné veřejné dopravy zpracovala AutoMatí Laboratoř udržitelného urbanismu v roce 2021.