Hlavní termín 20. ročníku sousedských slavností Zažít město jinak připadá na sobotu 20. září 2025. Těšíme se!

Organizátorka Zažít Kanice jinak: Živá může být jakákoliv obec, stačí jen trochu chtít

Organizátorka Zažít Kanice jinak: Živá může být jakákoliv obec, stačí jen trochu chtít

Hana Rakšány se do jihomoravské obce Kanice přestěhovala před devíti lety. Chtěla, aby její tři děti vyrůstaly ve zdejší krásné přírodě. Co ale rozhodně nechtěla, byl život v „noclehárně“, kde se sousedé navzájem neznají a kde se veškeré dění omezuje na dojíždění do nedalekého Brna. Přesto to nyní v Kanicích žije celý rok a Zažít Kanice jinak je jen jednou z mnoha událostí, které tu místní sami pro sebe pořádají.

Jak dlouho se vaše obec účastní akce Zažít město jinak?

Letos pořádáme třetí ročník, ale ten první jsme dali do kupy na vlastní pěst ještě bez spojení s AutoMatem. S plánováním jsme totiž začali moc pozdě. Chystali jsme se uspořádat nějaké sousedské slavnosti a teprve poté jsme zjistili, že ve vedlejších obcích jsou všichni zapojeni do konceptu Zažít město jinak. O rok později jsme se přihlásili také. Musím říct, že ten první ročník měl obrovský ohlas a úspěch u všech generací. Když jsme se připojili k vám, byla celá organizace o dost jednodušší a vaše podpora nám velmi pomohla. 

Jak u vás sousedské slavnosti probíhají? Máte nějakou kostru, které se držíte? 

Určitě. Naším hlavním mottem je dostat lidi z jednoho kopce na druhý. Kanice jsou obec, která se rozprostírá na dvou kopcích a v údolí mezi nimi je starousedlická část. Dlouho se tady žilo tak, že lidi z jednoho kopce neměli žádný důvod chodit na druhý, protože tam je pouze rodinná zástavba. Takže pokud nešli k nikomu na návštěvu, nedostali se tam, jak je rok dlouhý. A my jsme tyhle lidi prostě chtěli propojit. 

A povedlo se?

Osvědčilo se nám mít čtyři hlavní stanoviště, dvě dole ve vesnici a pak na každém kopci ještě další. V každém případě tam nesmí chybět živá hudba, občerstvení a výtvarná dílna pro děti. To jsou stěžejní body, které máme na programu každý rok. A loni jsme si řekli, že se nebudeme věnovat jen zábavě, ale že bychom se měli všichni zapojit do řešení těch bolavějších míst. Dopoledne jsme tedy udělali pracovní. 

Domácí občerstvení a práce se dřevem patří v Kanicích už k tradicím

Jak na to vaši sousedé reagovali? A co to konkrétně jste řešili?

Mělo to úspěch. Přišlo a zapojilo se dost lidí. Věnovali jsme se třem konkrétním místům. Zvelebovali jsme hřiště a pod základní školou jsme osázeli cibulovinami parkoviště. Na jaře jsme se pak mohli kochat výsledkem. Každý si tam hledal cibulku, kterou zasadil. To bylo moc hezké a letos hodláme dovysázet, co ještě zbývá. 

Daří se vám tedy propojovat starousedlíky a takzvané náplavy? 

To se nám podařilo hned první ročník a bylo to strašně zajímavé. Společně vydáváme časopis, který jsme nakonec nechali převést pod obec, a ta stejná skupina lidí se angažuje ve spoustě dalších aktivit. Vždycky si dáváme velmi záležet na tom, abychom zapojovali starousedlíky a klademe velký důraz na účast seniorů. Ti třeba na akci Zažít Kanice jinak vyprávějí o tom, jak se tady žilo dříve, ukazují fotografie. Máme tady pána, jehož tatínek tu kdysi vlastnil dřevařskou dílnu, a o jeho výrobcích už ví celá obec téměř vše. Prostě se snažíme lidem ukázat, co tady všechno je, ale i to, co tady bylo dříve. 

Takže vlastně pomáháte nově příchozím, aby u vás zakořenili…

Ano.

Jaké jsou další aktivity, které během roku podnikáte?

Když to vezmu od začátku roku, tak jsme oživili tradici plesu, který je hojně navštěvovaný. Místní, kteří poprvé přišli trochu s nedůvěrou, se druhý rok účastnili s nadšením. Máme také bohatý program pro děti. Pohádkový les, sportovní odpoledne, čarodějnice, na Vánoce živý betlém. Celý rok máme nabitý program. Opravdu žijeme komunitně. 

Žije to tu celý rok, nejen v rámci Zažít město jinak

Jezdí k vám na tyhle akce i návštěvníci odjinud? 

Už se začíná proslýchat, že to tady máme zajímavé, takže ano. Většinou jde o rodinné příslušníky, přijíždějí babičky, dědečkové, známí lidí, kteří to tady organizují. Vím, že na Zažít Kanice jinak touží přijet z Bílovic nad Svitavou a sousedních Řícmanic, ale protože akce probíhá ve stejný den, tak to zatím nebylo možné. Letos jsme naši akci přesunuli až na neděli 19. 9. a to právě z toho důvodu, že v Bílovicích budou velké oslavy železnice, parní stroje a další atrakce. Takže jsme si říkali, že by bylo škoda, kdyby se tam děti z Kanic nepodívaly. A naopak Bílovečtí budou mít možnost konečně se přijít podívat k nám. 

Na co mohou letos návštěvníci těšit?

Máme zde skvělé hudebníky. Bydlí tady trumpetista, který je členem brněnské filharmonie, a ten dal spolu se dvěma dalšími muzikanty dohromady vystoupení vážné hudby. To mívá vždy velký úspěch. Hlavním tahákem jsou další z našich sousedů, manželé, kteří jsou členy skupiny Skotský pes. Oni jsou vášnivými obdivovateli Skotska a skotské hudby, celá kapela vystupuje v kiltech, hraje na skotské dudy a bubny. To je krásná podívaná. Na druhém kopci bude mít jam session nadějný klavírista a letos se nám přihlásili pánové, kteří se již dlouhá léta setkávají v hospodě s kytarami a banjem. Kromě hudby má vždycky úspěch výroba hmyzích budek, krmítek a podobných zařízení pro drobná zvířata. Letos jsou na programu budky ptačí. Návštěvníci se také mohou těšit na domácí chléb a domácí škvarky. Novinkou je filmový festival. To je možná silné slovo, ale zkrátka toužili jsme po tom více zapojit naše teenagery. A tak jsem je oslovila s tím, aby natočili krátké filmy o Kanicích a okolí. Takže teď napjatě čekám, co se nám sejde za materiály na promítání. 

Živá hudba samozřejmě nebude chybět ani letos

To je skvělé, držím palce!

Také se tu začala pražit káva, takže letos bude i kávový stánek s Kanickou pražírnou. Pokud jde o podněty pro zvelebování obce, chystáme pocitovou mapu, která bude velkoformátově vytištěná. Do té si mohou lidé zaznamenávat, co by chtěli kde zlepšit. Chystá se také revitalizace dětského hřiště na základní škole a my bychom chtěli sbírat podněty pro to, co by na něm děti chtěly mít. Sousedský festival je skvělou příležitostí pro to, aby se obec dozvěděla, jakou si ji její obyvatelé přejí mít. 

To zní jako ideální obec ke spokojenému žití…

Všechno je to o lidech. Myslím si, že kdybych se přestěhovala jinam a tam narazila na podobně nadšenou skupinu lidí, mohlo by to být stejné. Tohle se dá udělat kdekoliv, když jste ochotní do toho jít a věříte, že věci se dají dělat jinak. 

Líbí se vám, jak se ulice našich měst a obcí proměňují v rámci sousedských slavností Zažít město jinak a chtěli byste naši činnost podpořit? Přidejte se do Klubu přátel AutoMatu a pomozte nám s dlouhodobým a systematickým oživováním veřejného prostoru.