Živý vnitroblok svědčí sousedským vztahům i městu. Bieno pomůže proměnit i ten váš

Hledáte místo, kde byste mohli komunitně žít nejen třetí zářijovou sobotu v rámci sousedských slavností? Pěstovat vztahy mezi sousedy i bylinky do kuchyně? Kde by si děti mohly bezpečně hrát? A máte vnitroblok? Pak máte napůl vyhráno. Využijte zkušeností odborníků z Biena a proměňte ho na oázu, za kterou vám poděkuje celé město. Bára Týcová, projektová manažerka spolku, nám prozradila, jak na to.

Jak jsi vlastně dostala k oživování vnitrobloků?

S kolegou Michalem jsme s tím začali před 6 lety skrz konkrétní projekt revitalizace konkrétního dvoru na Žižkově. Zjistili jsme, že naše předchozí profesní i osobní zkušenosti mohou být v této oblasti užitečné, že vnitrobloky, kterým se nikdo nevěnuje, mají obrovský potenciál změnit vnitřní město k lepšímu. Ať už z pohledu sociálního, tedy pokud jde o rozvoj těch nejmenších komunit. Vytvářejí prostředí, do kterého může kdokoliv napříč všemi věkovými kategoriemi propsat své zájmy a koníčky. A pak je tu ještě aspekt klimatický. Zapojovat lidi do proměny prostředí, ve kterém žijí, nás oba strašně baví.

Jaké byly ty vaše předchozí zkušenosti?

Vyšli jsme z prostředí environmentálních neziskovek. Michal pracoval pro AutoMat a Arniku, já například pro ekocentrum Koniklec. Oba jsme také pracovali jako koordinátoři participace na městských částech, takže umíme propojovat obyvatele a zastupitele. K tomu jsme si našli ještě třetí parťačku, skvělou zahradní architektku Kateřinu, která je pro naší práci klíčová. My se soustředíme na proces, fázi projednávání a práci s veřejnou správou, ona na vizuální návrhy a práci s tím konkrétním prostorem.

Kolik se vám za tu dobu už povedlo oživit vnitrobloků?

Evidenci máme zpracovanou k loňsku, k našemu pětiletému výročí to bylo 65 vnitrobloků, do kterých jsme na pozvání nějakého aktivního člověka přišli na konzultaci. V této fázi rozkrýváme, co se tam děje, jaký je typ vlastnictví toho vnitrobloku, děláme si jasno v představách a možnostech. Když se dohodneme na dalším postupu, začínáme sousedským setkáním, ve většině případů jde o kolektivně vlastněné pozemky, takže je nutné, aby se všichni na potenciální proměně dohodli. Tomu říkáme mapování potřeb, jde o nastartování společného plánovacího procesu. V tom je asi hlavní rozdíl mezi profesionálními zahradníky a námi. Tohle je fáze, která se nedá přeskočit.

Mě zaujalo na vašich stránkách, že tam zdůrazňujete, jak jste zkušení vyjednávači a že není třeba obávat se konfliktů. To je častý problém?

Může to nastat. Kdekdo z nás má podobnou zkušenost ze schůzí SVJ. Lidé mají někdy problémy se na věcech týkajících se operativy domu dohodnout.

Jako v tom filmu Vlastníci?

Ano. My přicházíme z venku, nejsme zatíženi žádnou historií křivd a vztahů. Pracujeme s lidmi, kteří přemýšlejí dopředu a pozitivně. Ale vstupují do toho i další lidé, kteří tam bydlí, a ti mohou být různě naladěni. Za ty roky jsme vypozorovali, že naprostá většina z nich je neutrální, funguje to podle Gaussovy křivky. Na jednom kraji jsou hodně aktivní lidé, kteří jsou ochotni investovat svůj čas, energii a dobrovolně se zhostit úlohy lídra a na tom druhém jsou pak lidé, kterým principiálně vadí všechno. Našim úkolem je pomoci takticky a měkce tomu lídrovi, aby mohlo dojít k realizaci. Radíme mu, čemu se vyhnout, čím začínat a kdy se držet trochu zpátky. Ve finále málokomu vadí, když se vnitroblok uklidí. Další kroky směrem ke kompletní obnově jsou pak už na tom, kolik mají peněz a co přesně chtějí.

Kompletní obnovu jste realizovali zatím tedy v 18 vnitroblocích…

Tak. Tam se dá říct, že jsme došli k zásadní proměně. Jde ale o procesy, které trvají roky. Někde se třeba pracuje a my o tom ani nevíme. Někde se začalo kompostovat, jinde si udělali brigádu a možná pokračují po vlastní ose dál.

Sbíráte i nějakou zpětnou vazbu? Jak se tam těm lidem žije třeba po roce?

Tzv. awareness (povědomí) a přinášení inspirace je součástí naší práce. S některými lídry a vnitrobloky jsme v dlouhodobém kontaktu a využíváme jejich zkušenost k její prezentaci. Organizujeme exkurze, ať už v naší režii, nebo ve spolupráci třeba se Dnem architektury. Zájemce o proměnu provedeme prostředím, které nám prošlo pod rukama a vyprávíme jeho příběh. Loni jsme točili sérii videí a využili jsme k tomu už proměněná místa a lidi, kteří s nimi mají zkušenost. Hodně se také líbí fotky před a po, protože jsou autentické.

Čím mám začít, kdybych chtěla proměnit i svůj vnitroblok?

Obrátíš se na nás a dostaneš první konzultaci zdarma. Tento týden už to udělali dva lidé, kteří našli naše stránky a kontaktovali nás. My jsme velmi operativně schopní se dostavit a na místě si říct, co a jak by šlo. Pak můžeme navrhnout další postup. Pokud je ten člověk ve výboru SVJ nebo členem družstva, tak je to jednodušší. Ale pokud nás kontaktuje „jenom“ nájemce, nebo vlastník jednotky, jsme také rádi. Pak kontaktujeme vedení domu a domlouváme si finanční participaci. Naše práce je částečně placená z veřejných zdrojů, tedy grantů, ale částečný závazek v podobě příspěvku od domu má i symbolický význam. Když se k něčemu zavážete, je to pro spolupráci lepší. Většinou jde ale o příspěvek do deseti tisíc na jeden dům, zbytek jsme schopní financovat odjinud.

Co následuje poté?

Po setkání s obyvateli domu realizujeme elektronickou anketu, aby se mohli vyjádřit i ti, kteří nemohli být přítomni. Pak následuje zpracování návrhu, vlastně skicy na základě toho, jakou změnu by si přáli. Pak jsme schopni pomáhat i s vlastní realizací. Dohodneme se, co se bude dělat svépomocí, na různé práce můžeme doporučit různé zahradníky, můžeme pomáhat do té fáze, do které ten který dům chce.

Jak dlouho v ideálním případě trvá, než vůbec můžete začít něco měnit?

Pokud nejsou žádné obstrukce, tak to od prvního kontaktu do hotové skicy trvá cca 2 měsíce.

A kdy je ideální čas s takovou proměnou začít?

Vlastně kdykoliv. Zima je dobrá na dialog a přípravu, jaro láká lidi ven a podzim je skvělý pro zahradnické úpravy…

V hezkém prostředí kvetou sousedské vztahy. Čím je ale takový vnitroblok užitečný městu?

Zelený vnitroblok je sice malé, ale velice účinné opatření adaptace na změnu klimatu. Lidsky řečeno jde o práci s dešťovou vodou a práci se zelení. Vnitřní město je přetížené zpevněnými plochami, na kterých už není moc prostoru ani možností pro nějakou zeleň. Vnitrobloky umožňují ochlazovat vzduch a snižovat teplotu. Můžeme tam vyměnit zpevněné povrchy za nezpevněné a umožnit tak prosakování a výpar a ochlazovat tak vzduch. Zachycování dešťové vody a její svádění do sudů či podzemních nádrží umožňuje její využití na zalévání místo toho, aby utekla do kanalizace. Ukazuje se také, že vzrostlé stromy v našich městech jsou čím dál tím starší, tzn. přibývá málo nových a nejsou ani v příliš dobré kondici. Přitom často odvádějí i spodní vodu, které jinak zatéká do sklepů a nedělá dobře základům. Prospěšné jsou ale i jiné typy zeleně. My milujeme a prosazujeme popínavky. Vnitrobloky jsou plné zdí, zídek a plotů. Popínavé rostliny mají malé kořenové nároky a obrovské listové plochy, které mají také klimatický efekt a snižují hluk.

Jak velký může takový efekt být?

Teplotní rozdíl mezi zeleným vnitroblokem a rozpálenou ulicí v létě může být i několik, klidně až deset stupňů. Efekt na vnitřní město je obrovský.

Líbí se vám, jak se ulice našich měst a obcí proměňují v rámci sousedských slavností Zažít město jinak a chtěli byste naši činnost podpořit? Přidejte se do Klubu přátel AutoMatu a pomozte nám s dlouhodobým a systematickým oživováním veřejného prostoru.