Zažít město jinak je pro nás především o sousedském dialogu, říká Matěj z Prostoru39

Kolektiv, který na pražském Žižkově provozuje Prostor39, ho doslova vydupal ze země a vlastníma rukama zrekonstruoval. Pořádá tu koncerty, projekce i přednášky. A během slavností Zažít město jinak láká i místní, kteří sem za normálních okolností spíš nechodí. „Vždycky, když Zažít město jinak končí a ulice se zase začne plnit auty místo lidmi, mě to trochu mrzí,“ přiznává Matěj. S ním, jakožto vedoucím centra a Hankou, event manažerkou, jsme si povídali o tom, co všechno pro ně sousedské slavnosti znamenají.

13/4/2023

Co vás v Prostoru39 vedlo k tomu, připojit se k organizátorům Zažít město jinak?

Základní myšlenkou byla skutečnost, že sídlíme v obytné zóně a přišlo nám fajn navázat kontakt s lidmi, kteří tu bydlí. A začít společně něco vytvářet, ne být jen dalším podnikem v okolí. Chtěli jsme je zapojit a ukázat jim, co to vlastně Prostor39 je a co všechno se tady děje. Aby se nebáli toho, že jsme „jiní“ a že námi mohou o čemkoliv komunikovat.

Kdy jste se přidali poprvé?

Loňský ročník byl třetím, který se odehrával venku, předtím jsme se přidávali jen v rámci doprovodného programu jen v interiéru a bez záboru.

Postupně jste tedy expandovali až na ulici, takže se to asi mezi místními osvědčilo?

Ty bychom tu rádi měli nejvíc, ale nemyslím si, že je to úplně tak. Je tu hodně hostelů a air b´n´b bytů, protože za tu dobu, co tu působíme my, se v ulici opravila spousta domů. Kromě toho máme „vlastní“ komunitu lidí, kteří jsou zvyklí chodit na náš program v průběhu roku. A oni jsou součástí našeho Zažít město jinak.

Co nad rámec vašich tradičních aktivit tu v rámci Zažít město jinak návštěvníci najdou? Máte třeba nějaké tipy pro další organizátory?

Myslím si, že důležitá je rozmanitost, program, který uspokojí všechny. Něco pro děti i pro dospělé, jídlo, pití atd. Osvědčilo se nám spolupracovat s okolím, ať už jsou to různé podniky či jednotlivci. Dokážeme sem natáhnout i pořadatelé jiných akcí, food festivalů a dalších.

A něco, čemu byste se spíše doporučili vyhnout?

Určitě bych nedoporučoval přetahovat noční klid. To dokáže sousedy naštvat hodně. Všechny kulturní prostory mají v sousedství své „fanoušky“, kteří rádi řeší všechno hned. Brát ohledy na sousedy je při sousedské slavnosti základ.

S organizací slavností je dost práce. Přináší vám něco nad rámec toho jednoho zářijového víkendu?

Pro nás je zajímavé hlavně to, že díky Zažít město jinak máme čas a prostor na náš vlastní program. Během roku spíš nabízíme prostor ostatním. A díky tomu si neustále oprašujeme, jak moc je náročné takový program vytvořit. Přesto se pokaždé těšíme.

Co konkrétně myslíte, když říkáte náročné?

Tím, že naše ulice je jednosměrka, musí tu zůstat pruh na průjezd a nemůžeme si jí zabrat celou. Takže je to trochu náročnější na organizaci, abychom dokázali zajistit bezpečnost všech. Navíc je ta ulice hodně do kopce, vymyslet, aby stánky a pódia stály rovně, je taky docela složité.

A co byste vzkázali lidem, kteří právě teď zvažují, jestli do toho jít, nebo ne?

Ať do toho jdou. Zvlášť když děláte něco, co není ve vašem okolí úplně standardní. Ne všichni jsou zvyklí na komunitní centra a Zažít město jinak je příležitost k tomu, aby se rozvinula debata o vzájemných očekáváních. Co by tu sousedi rádi měli a co je naopak štve.

Pokoušíte se je i nějak aktivně zapojit?

O to se snažíme, rozdáváme letáky a nabízíme možnost participace, většina ale přichází jen jako návštěvníci, podívat se, poslechnout si hudbu a dát si něco k jídlu. Co si pamatuju z jiných lokalit, tak to bývá i více sousedské. U nás je to spíš, že my děláme program a oni přijdou. Což je konec konců i smyslem Prostoru39. Větší zapojení sousedů by nám ale samozřejmě nevadilo.

Jak vnímáte během organizace slavností roli AutoMatu?

Jednoznačně nám velice pomáhá. Hlavně pokud jde o zábory nebo jakékoliv další vyjednávání s městem. To bychom sami zvládali jen těžko. AutoMat nám hodně uvolňuje ruce, dřív jsme ani nevěděli, že můžeme požádat policii, aby kontaktovala majitele nevyparkovaných aut a nechala je s nimi odjet.

Je pro vás nějak určující téma ročníku? Pomáhá vám třeba? Nebo si jedete svoje bez ohledu na něj?

Snažíme se na něj navazovat s programem, přednáškami apod. A řekl bych, že nám docela pomáhá s tím, jak celou slavnost uchopit a kam ji nasměrovat. V rámci loňského tématu Bez zábran jsme měli přednášky o těle a jeho vnímání či sebevnímání, o nastavování hranic apod. Na letošní téma Do gala se hodně těšíme.