Za sousedskými slavnostmi je spousta práce. Za ten zážitek to ale stojí, říkají organizátoři z Bulmexu

Tereza Podová a Jan Pancíř už pět let provozují Bulmex. Veřejná dílna na rohu ulic Bulharská a Mexická v pražských Vršovicích vybízí k celé řadě kreativních činností. Ať už si chcete sbouchat poličku, spíchnout kalhoty či proniknout do tajů mozaiky. Vše si lze splnit právě tady. Náměstíčko před Bulmexem oživují místní provozovatelé každé září také v rámci sousedských slavností.

26/4/2023

Jak Bulmex vlastně vznikl?

Tereza: My jsme mozaikáři a společně s kolegou truhlářem jsme hledali prostor na dílnu pro naši tvorbu. Tohle místo nás nadchlo, ale bylo pro nás trochu finančně náročné. Poté se na nás začali nabalovat další lidé, kteří také chtěli něco vyrábět a chtěli sem také docházet. Tak jsme se rozhodli Bulmex otevřít úplně všem. Osazenstvo se tu od té doby už několikrát proměnilo, ale my dva jsme vydrželi (smích).

Honza: Navázali jsme i spolupráci s Prahou 10, která nám velmi pomáhá s financováním projektu formou grantu. Děláme zde různé eventy a workshopy, nejen Zažít město jinak. To je ale naše oblíbená akce.

A co všechno tu tedy máte?

Tereza: Pojďte, provedu vás. Máme tady jednu centrální místnost, kde se momentálně dělá sítotisk a kde máme i my mozaikovou dílnu. Na větší akce a workshopy tu máme posuvné stoly, které se dají různě upravit. Tady máme zázemí a bar a takovou menší šicí dílnu vybavenou i overlockem. Tady vedle je obchůdek s autorskou tvorbou lidí, kteří tady tvoří. A v té poslední místnosti je veřejná dílna. Tu máme druhým rokem a chceme, aby si tady kdokoli ze sousedů a okolí mohl něco opravit, zrenovovat nebo vytvořit. Zaměřujeme se hlavně na dřevo, různé pily, brusky a apod. Využít se dá ale i na lakování a další činnosti, které nechcete dělat v bytě.

Jak se k vám může takový zájemce „objednat”?

Tereza: Na našem webu máme rezervační systém, ale klidně se můžete i zastavit a domluvit se osobně. V úterky a čtvrtky jsme tu vždycky od 14 do 21h. V tyto termíny máme zvýhodněnou cenu 50 Kč na hodinu, ostatní dny dle domluvy za 150 Kč na hodinu.

Daří se vám díky Zažít město jinak přilákat nové lidi?

Honza: Určitě ano. My se domníváme, že někteří lidé mají ostych nahlédnout do našeho prostoru. Proto si myslíme, že když na Zažít město jinak otevřeme všechno dokořán a jakoby přetečeme až na tu ulici, nám tu lidé proudí sem a tam.

Tereza: A pak se třeba i podívají na naše stránky, kouknou se, jaké máme zrovna v plánu akce a workshopy, začnou nás sledovat na sociálních sítích a vrátí se pak i jindy než v září.

Jak dlouho už sousedské slavnosti pořádáte?

Honza: My jsme chtěli hned od začátku, co jsme tady, ale první rok jsme se nestihli přihlásit. Takže od roku 2019.

Tereza: Letos už to bude pátý rok. Je to pro nás vždy velká událost. My jsme si už kolikrát říkali, že zkusíme uspořádat něco i sami. Ale je s tím strašně starostí a pomoc AutoMatu je nemalá. Jsme moc rádi, že nemusíme řešit zábory a další úkony spojené byrokracií. Sousedské akce nejsou nikdy moc výdělečné a stojí na nadšení a energii. Je to spousta práce, ze které máme moc fajn pocit. I když vždycky říkám, že nejvíc si to užijeme až pak z fotek. Je skvělé, jak se to tady promění a jak ten náš parčík vypadá bez aut.

Pomáhá vám s organizací někdo z místních podniků či firem?

Tereza: Snažíme se je zapojit, ale jde to dost těžko. Občas přijde pomoct někdo ze sousedů. Úkolujeme naše přátele. Místní podniky se sice zapojují, ale s přípravou nám moc nepomáhají. Snažili jsme se je i motivovat. Od gastrostánků, které si tady opravdu vydělají, vybíráme poplatek za pronájem a já jim nabízím výraznou slevu, pokud zajistí i nějakou doprovodnou akci, workshop pro děti nebo něco podobného. Jde to sice pomalu, ale nějak se to hýbe.

Na co nesmí podle vašich zkušeností organizátoři sousedských slavností zapomenout?

Tereza: Hlavně myslet na případnou nepřízeň počasí a být na ni připraven. Prostě mít mokrou variantu pro stánky i program. Minulý rok jsme to ostatně sami zažili.

Honza: Musí být prostě připraveni na všechno a neočekávat finanční zisk.

Tereza: I když si samozřejmě každý rok říkáme, že letos bychom se mohli zaplatit aspoň my dva (smích). Taky se snažíme tak nestresovat, nelpět na dokonalosti a víc si celou akci užít.

Je něco, co vás i po těch letech dokáže překvapit?

Honza: Mě pokaždé překvapí účast. Kolik sem přijde lidí. Minulý rok půldne pršelo a když přestalo, najednou tu bylo snad nejvíc lidí, co kdy přišlo.

Co myslíte, že je sem táhne?

Tereza: Já si myslím, že možná naše zaměření na rodiny s dětmi. Hodně si dáváme záležet na programu pro děti, aby si rodiče mohli dát trochu oraz a děti se nenudily.

Máte už teď nějaké lákadlo na letošní ročník?

Tereza: Zatím nemáme připraveného nic, ale určitě bude zase něco pro děti, divadélko, kouzelník… a nebude chybět naše stálice Jiří Milota a spol., což je taková odpolední hudební pohodička a naše tradice.

Honza: Program většinou vymýšlíme a účast potvrzujeme až v létě.

Chodíte se někdy podívat i na jiné lokality?

Honza: Týden před hlavním termínem Zažít město jinak se koná Americká. Tam se většinou jdu kouknout, mám to blízko.

Tereza: My chodíme ještě do Strašnic, do prostoru Olga, kde pořádají slavnostní oběd v parku. Tam jsme se šicí dílnou dělali už dvakrát malý workshop pro děti. Tam je to velmi příjemné, jinam už se ale bohužel nedostanu.