Město, které skutečně slouží všem. Vídeň jako genderově inkluzivní metropole

Feministická geografka Jane Darke napsala, že „města jsou patriarchát vytesaný do kamene, cihel, skla a betonu“. Městské plánování odráží socioekonomické i kulturní hodnoty, a dokonce i standardy krásy konkrétní společnosti v konkrétní době. I v 21. století žijeme ve světě koncipovaném muži a pro muže. Města jsou zhmotněním systémových nerovností, privilegií a mocenských vztahů.

8/3/2025

U příležitosti Mezinárodního dne žen si pojďme položit otázku, jak to můžeme změnit. Při tvoření vstřícných a inkluzivních měst musíme zohledňovat potřeby všech jejich obyvatel a obyvatelek. Pro pozitivní příklad metropole, která tak činí, nemusíme chodit vůbec daleko. Stačí si odskočit do Vídně. Všechny aspekty veřejného života, včetně dopravy a jazyka, jsou v rakouském hlavním městě ovlivněny záměrem být inkluzivním a genderově neutrálním místem. Jak to vypadá v praxi?

Když se projdete po Reumannplatz, jednom z nejznámějších vídeňských náměstí, pravděpodobně zahlédnete venkovní platformu s výrazným označením Mädchenbühne (dívčí scéna). Velké pódium, které může využívat každý, si jako prostor pro vystoupení vyžádaly dívky z nedaleké školy jako odpověď na otázku, co by si od městské části přály. A proto se jmenuje po nich.

Město bez bariér

Dívčí scéna spojuje sportoviště, hřiště a více než 50 nových stromů na náměstí, které v roce 2020 prošlo genderově citlivým redesignem. Strategie, kterou Vídeň používá k dosažení genderové neutrality, se nazývá „gender mainstreaming“. Ursula Bauer, vedoucí oddělení, které má za úkol ji implementovat, jej popisuje jako nástroj k dosažení rovnosti ve společnosti na základě rovných struktur a nastavení podmínek pro ženy i muže.

V praxi má gender mainstreaming mnoho podob, např. zajištění toho, aby instituce komunikovaly genderově citlivým jazykem nebo aby ve veřejné dopravě na místech vyhrazených pro rodiče byly také ilustrační obrázky mužů – rodičů s dětmi. Při návštěvě Vídně si též můžete všimnout širokých chodníků pro rodiče pohybující se městem s kočárky a dětmi nebo toho, že většina města, včetně celé sítě MHD, je bezbariérová.

Muži mužům

Další klíčovou oblastí je urbanismus. Lví podíl na tom, že se Vídeň stala jedním z prvních měst, které při tvorbě svých veřejných prostorů přihlíželo k genderovému aspektu, měla urbanistka Evva Kail. Inspirovaná feministickým urbanismem začala toto téma zkoumat před 30 lety a podařilo se jí získat peníze i politickou podporu pro to, aby se stalo jednou priorit.

Kail začala shromažďovat data o tom, jak a kým byly využívány vídeňské veřejné prostory, a zjistila, že potřeby žen zohledňovaly jen málokde. A že urbanisté převážně mužského pohlaví zakládali své návrhy na zájmech mužů a jejich každodenních životních zkušenostech.

Všimla si například, že v parcích se neberou v potaz zejména potřeby zejména náctiletých dívek. Spolu se svým týmem s nimi spolupracovala na tom, aby pochopila, jak pro ně tyto prostory učinit atraktivnějšími. Místo jednoho fotbalového hřiště tak vzniklo více menších sportovišť s různým zaměřením a přibylo více laviček i houpacích sítí. Velmi podstatným detailem jsou pak veřejné toalety.

Rovnost pro všechny

Nové návrhy parků, které byly testovány v šesti pilotních projektech v letech 1999 a 2000, se také zabývaly obavami mnoha žen o bezpečnost. „Dali jsme si pozor na to, aby hlavní cesta byla vždy dobře osvětlená, vedla pokud možno rovně, a nebyla zarostlá ani těsně lemovaná keři,“ říká Kail. Výsledky se dostavily téměř okamžitě. Parky začalo využívat více dívek k většímu množství aktivit. Každý nový nebo zrekonstruovaný park ve Vídni se nyní řídí stejnými principy.

Někdy jsou ale vídeňská veřejná prostranství účelově využívána ke zviditelnění žen. Například v městském developerském projektu Seestadt Aspern je většina ulic, náměstí a parků pojmenována po ženách, jako malý protipól k historicky převažujícímu pojmenování po mužích.

Hlavní město Rakouska je na top příčce genderové rovnosti ve střední a západní Evropě. Již v 70. letech minulého století tu fungovalo mnoho aktivních ženských skupin. Rakousko mělo v průběhu minulých desetiletí řadu sociálnědemokratických vlád, které investovaly do vytváření sociální rovnosti. Nekončí to ale jen u pohlaví. Politické podpoře se ve Vídni těší i LGBTQ komunity.

Díky, Eurovize…

Berni Ledinski, vídeňský koordinátor QueerCityPass, turistického průvodce po queer-friendly institucích a podnicích, říká, že „Vídeň je opravdu bezpečný prostor pro queer lidi. Nabízí nejen pestrou škálu queer-friendly kaváren, barů, obchodů a muzeí, ale správa města má i své vlastní oddělení zaměřené na boj proti LGBTQ diskriminaci.“

Pro Ledinského bylo zásadním momentem pro queer komunitu hlavního města, když Thomas Neuwirth vyhrál v roce 2014 Eurovizi jako Conchita Wurst. „Určitě to mělo opravdu velký dopad a marketingové kampaně začaly zobrazovat páry stejného pohlaví,“ vysvětluje. Vídeň začala intenzivně prosazovat zviditelnění queer komunity ve veřejném prostoru, například na semaforech pro chodce najdete dva panáčky stejného pohlaví.

Vídeň má také od roku 2021 první transgender přechod pro chodce. Nachází se v blízkosti Vídeňské všeobecné nemocnice, která je také jediným transgender zdravotnickým zařízením v zemi. „Kvůli covidu se vyskytlo mnoho problémů se zdravotní péčí o trans lidi a mysleli jsme si, že by to bylo skvělé vyjádření solidarity,“ říká Dominique Mras, která s nápadem přišla.

Mras, členka parlamentu v 9. vídeňském obvodu odpovědná za diverzitu, upozorňuje, že růžovomodrobílý přechod získal podporu všech politických stran, včetně té konzervativní. Vídeň se zkrátka netváří, že v ní bydlí jen jedna homogenní skupina obyvatel a snaží se být přátelským městem pro všechny bez rozdílu. Inspirujeme se?

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!