Nejlepší evropská města pro pohyb dětí. Prahu jen těsně minulo označení „zaostávající“

Paříž se stala nejlepším evropským městem pro pohyb dětí – pěšky, na kole a samostatně, ukazuje nový žebříček organizace Clean Cities Campaign. V posledních letech zaznamenala dramatický pokrok a spolu s Londýnem a Bruselem ohrožuje lídry v oblasti dobrých měst, jako jsou Amsterdam a Kodaň. Praha jen těsně unikla označení „zaostávající“, které se vztahuje na mnoho zemí střední a východní Evropy. Letošní Světová cyklojízda v Praze si klade za cíl na potřebu bezpečné infrastruktury upozornit.

Paříž a podle dnes zveřejněného podrobného žebříčku se stala nejlepším městem Evropy pro děti, které se chtějí pohybovat pěšky, na kole nebo samostatně. Obsadila první místo ze 36 evropských měst díky rozsáhlé, byť poměrně nové síti chráněných cyklopruhů, sníženým rychlostním limitům a zónám s nízkým nebo žádným provozem v okolí škol.

Za Paříží se v žebříčku umístily Amsterdam, Antverpy, Brusel, Lyon a Helsinky – skupina dlouhodobých průkopníků progresivní městské mobility a rychle se zlepšujících nováčků. Dolní příčky žebříčku patří městům z jižní, střední a východní Evropy, i když Wroclaw, Lublaň a Varšava jsou čestnými výjimkami.

Žebříček vychází z oficiálních dat, která sesbírala mezinárodní nezisková organizace Clean Cities Campaign. Porovnávala města podle tří ukazatelů, které odpovídají doporučením UNICEF a dalších odborníků na to, jak učinit města a dopravu přívětivější pro děti – zvláště zranitelnou skupinu účastníků provozu.

Vyvíjející se dětská těla jsou vystavena většímu riziku dopravních nehod a znečištění ovzduší. V Evropské unii je denně v průměru zabito jedno dítě a přibližně osmnáct jich je denně vážně zraněno při dopravních nehodách, ačkoli míra nehod se v jednotlivých zemích výrazně liší. Odhaduje se, že v Evropě každý rok předčasně zemře více než tisíc dětí a dospívajících v důsledku znečištěného ovzduší. Nárůst vlastnictví automobilů je spojován se snižováním – někdy dramatickým – schopnosti dětí cestovat samostatně, zejména dívek, což přispívá k „epidemii“ fyzické nečinnosti.

Tabulka představující výtah z reportu Clean Cities Campaign

Co se hodnotilo

Prvním kritériem je počet školních ulic u základních škol – tedy míst, kde je regulován provoz za účelem zvýšení bezpečnosti, snížení hluku a zlepšení kvality ovzduší i míry docházky dětí pěšky nebo na kole. Londýn má takových ulic 525 – nejvíce ze všech hodnocených měst. Následují Milán a Paříž.

Výzkumy ukazují, že se děti cítí bezpečněji na cyklostezkách, které jsou fyzicky oddělené od silničního provozu – to je druhé kritérium. Paříž a Helsinky mají chráněnou síť cyklostezek v délce téměř poloviny (48 %) svých silničních sítí – více než kterékoli jiné město v žebříčku. Kodaň je hned za nimi s 43 %.

Třetím kritériem jsou městské rychlostní limity 30 km/h, které snižují znečištění i počet nehod – tzv. „nezpochybnitelná volba“, kterou podporují WHO, OECD i Evropská rada pro bezpečnost dopravy. Paříž má tento limit na téměř celé délce svých silnic (89 %), což je nejvíce ze všech hodnocených měst, následována Bruselem a Lyonem.

Barbara Stoll, hlavní ředitelka kampaně Clean Cities, uvedla: „Děti mají dnes méně volnosti k samostatnému pohybu po městě a jsou méně aktivní než dříve – obzvlášť dívky. Náš žebříček ale ukazuje, že rodiče, učitelé a městské správy mohou dosáhnout obrovského a rychlého pokroku. Projít se dnes Paříží je jako nadechnout se čerstvého vzduchu ve srovnání s před deseti lety. Vyžaduje to vizi, leadership a trvalé investice, ale většina měst může – a měla by – dosáhnout podobného pokroku.“

Možnost bezpečného pohybu po městě potřebuje každý – děti i dospělí

Tajemství úspěchu: vedení měst

Dlouhodobí průkopníci progresivní městské mobility jako Amsterdam (2. místo celkově, známka B) a Kodaň (11. místo, C) zůstávají na vrcholu žebříčku, zatímco města jako Paříž, Brusel (4. místo, C) a Londýn (14. místo, C) zaznamenala v posledních letech rychlý vzestup.

Jak noví, tak zkušení šampioni často vděčí za svůj úspěch angažovaným lídrům měst, zjistila organizace Clean Cities – faktor, který může narušit jinak zřetelné rozdíly ve výsledcích. Národní politika má menší dopad – města v rámci jedné země dosáhla velmi rozdílných výsledků. Nejlépe hodnocené italské město Bologna (16. místo, C) kontrastuje s Florencií (29. místo, E) a Římem (32. místo, E). Ve Španělsku zase Barcelona (7. místo, C) převyšuje Madrid (26. místo, D) i Zaragozu (28. místo, D).

Nerovnoměrný pokrok

Obecně platí, že města získávají dobré známky za snižování rychlostních limitů, ale ztrácí je kvůli malému počtu školních ulic – což je důvod, proč žádné město nezískalo známku A. Paříž se k tomu přiblížila, dosáhla dobrých výsledků ve všech třech kritériích, ale stále potřebuje zavést více školních ulic.

Na konci žebříčku, se známkami E a F, se nachází řada měst z jižní, střední a východní Evropy. Praha skončila na 25. místě, Bratislava na 27. – obě těsně porazily osm měst, která zpráva označuje jako „zaostávající“, protože získala známky E nebo F. Itálie vyniká kvalitou svých pěších školních ulic, ale celkově nemá žádné město v top 10 a čtyři na konci tabulky – kvůli nedostatku konstantního politického vedení, investic a odporu vůči progresivním opatřením. Německo a Polsko nemají žádné město v první desítce kvůli přetrvávající automobilové kultuře a omezené pravomoci měst v oblasti rychlostních limitů a parkování. Přesto se díky silnému vedení podařilo Mnichovu (12. místo, C) a Wrocławi (20. místo, D) v žebříčku stoupat.

Deset měst nemá žádné školní ulice a většina těch, které existují, funguje pouze během času příchodu a odchodu dětí ze školy, místo aby byly trvale pěšími zónami. V pěti městech se auta stále mohou pohybovat nebezpečně rychle – méně než 10 % ulic má limit 30 km/h. Chráněné cyklostezky jsou v rámci 36 měst relativně vzácné – pokrývají v průměru jen 17 % silniční sítě.

Clean Cities vyzývá všechna města, aby k městské mobilitě přijala přístup „děti na prvním místě“. Vlády by měly města podle potřeby podpořit, uvádí skupina, zatímco Evropská komise by měla ve svých připravovaných právních pokynech více podporovat školní ulice a chráněné cyklopruhy a zlepšit pravidla pro sběr dat. Celý report najdete tady.

Světová cyklojízda v Praze proběhne v neděli 1. června 2025, na Den dětí

Pojďte se s námi projet

Na téma bezpečnosti dopravy a význam chráněné infrastruktury se zaměří i letošní Světová cyklojízda, která proběhne na Den dětí 1. 6. 2025. Pojďte se s námi, zástupci OSN a světových ambasád projet centrem Prahy, místy, na které se možná sami na kole nedostanete, a připomenout si tak potřebu bezpečné infrastruktury pro všechny. Srdečně vás zveme také na navazující doprovodný program pro malé i velké. Dlouhodobým cílem akce je pak podpora vnímání jízdního kola jako městského dopravního prostředku budoucnosti, což je pro nás v AutoMatu úkol i mimo dobu Světové cyklojízdy.

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!