Rozhovor s Michalem Volfem o Zažít Břevnov jinak

A to víte, že Zažít město jinak slaví letos 10. narozeniny? Tak abychom i my udělali trochu něco jinak, rozhodli jsme se vás seznámit s bardy i nováčky sousedské slavnosti, ale i s osobnostmi, bez kterých by Zažít město jinak nebylo takové, jaké je. V průběhu srpna a září se můžete těšit na několikadílný seriál rozhovorů, díky kterému se dozvíte víc nejen o koordinátorech slavností, ale i o samotném programu.
Jako prvního jsme vyzpovídali Michala Volfa (na fotce nejvyšší na Břevnově), se kterým každoročně zažíváte Břevnov jinak.
Co vás k pořádání akce motivuje?
Dobrá otázka. V rámci našeho spolku se motivujeme navzájem. Lépe řečeno urgujeme se navzájem. Každý z nás má nějakou část akce na starosti a je potřeba, aby to všechno klaplo. Z předchozích dvou ročníků jsme si odnesli řadu ponaučení, takže šance, že to bude opět dobré, je rok od roku vyšší. Já mám alespoň ten pocit. A pokud otázka směřovala na takovou tu obecnou motivaci, pak je jí akce, na kterou budeme všichni v sousedství rádi vzpomínat a dlouho se o ní bude mluvit a psát.
Kdo všechno se podílí na přípravě sousedské slavnosti?
Všichni. Tedy z našeho spolku všichni. To se týká především přípravy. Pokud jde o zajištění samotného průběhu akce, na to máme každoročně řadu dobrovolníků, kteří pomůžou s počáteční instalací nejrůznějšího vybavení, starají se během akce o některé stánky nebo na konci pomohou s úklidem. Míváme i několik nedobrovolníků, kteří dělají totéž jako dobrovolníci, akorát s tím rozdílem, že se sami nepřihlásí, ale dostanou to doma příkazem. Ano, většinou se jedná o potomky hlavních organizátorů, případně partnerky nebo partnery.
Co považujete na největší lákadlo vašeho programu?
My v Břevnově žádné největší lákadlo nemáme. My totiž máme spoustu lákadel. A na letošní rok chystáme i několik překvapení. Překvapením pro čtenáře možná bude i to, že já sám o některých našich překvapeních zatím nic nevím, ale ostatní ze spolku, kteří je připravují, tvrdí, že to také budou lákadla. Nechme se překvapit.
Na co se osobně nejvíce těšíte?
Až to celé skončí a bude klid. Ale to jsem myslel jen trochu vážně. Upřímně se těším na to, že jeden břevnovský plácek se schody po roce zase ožije, že budou lidi jezdit kolem v tramvajích a podivovat se nad tím, co to je za srocení, že někteří z nich dokonce vystoupí a přijdou blíže, že bude spousta těch, co přijdou, protože budou už z domova rozhodnuti přijít, že až se setmí, promítne se film a schody se změní v pouliční hlediště, že letos možná bude po akci i afterparty a že už by konečně do třetice mohlo vyjít počasí.
Chcete uspořádáním Zažít město jinak upozornit na nějaký problém ve vašem okolí?
Myslím, že nechceme. Chceme být pozitivní. Chceme věci zlepšovat. Třeba samotné místo na Drinopolu, kde akce probíhá. Naše spoluspolkařka Zuza to nazývá oživováním chcíplého psa. Jako že to místo normálně vůbec nežije. Ale nevím, zda bych to označil za problém. Je spíš škoda, že takový prostor uprostřed Bělohorské lépe nefunguje. Podle nás má potenciál stát se malým lokálním centrem, náměstíčkem. Dáváme dohromady nápady, jak by tenhle plácek na Drinopolu mohl prokouknout. Bylo by hezké jednou říci, že kvůli Zažít Břevnov jinak je dnes tohle místo mnohem lepší. Třeba se stane zázrak už příští rok. A nepřijde shůry, ale z místního úřadu.
Jak dobře znáte své sousedy?/ Seznámili jste se díky Zažít město jinak s nějakým ze svého sousedství?
O zařazení seznamky do našeho sousedského programu jsme zatím neuvažovali, ale není to špatný nápad, dokážu si představit řadu lidí, kteří by to velmi uvítali, včetně mě. (významné odkašlaní) Ale to už odpovídám zase trošku mimo, že?