Města jsou pro lidi: směrem k novému pojetí veřejných prostor

Nejmodernější města světa se v průběhu posledního století – z hlediska designu, funkcí i struktury – rozvíjela převážně z pohledu automobilové dopravy. Současné urbanistické plánování ale usiluje o inkluzivnější a ekologičtější přístup, který dává prostor všem druhům dopravy i všem lidem (dospělým, dětem v kočárcích nebo osobám se sníženou pohyblivostí).

Tato nová podoba urbanismu se soustředí na navrhování míst s důrazem na pohodlí a kvalitu života obyvatel. Ideálním modelem jsou pěší města, v nichž mají centra zcela bezautové sítě ulic. Jedním z příkladů je Kodaň s neustále se rozšiřující sítí pěších zón. Opatření na podporu udržitelné mobility byla zavedena také v Barceloně – tzv. superilles neboli superbloky. Ty byly spuštěny v roce 1986 s cílem snížit hlukovou zátěž v ulicích a umožňují, aby se auta i lidé dopravili kolem celého bloku za stejnou dobu. Jedním z nejvýznamnějších výsledků tohoto systému je fakt, že podíl veřejného prostoru zabraného automobily klesl z 85 % na dnešních 25 %. Uvnitř superbloků mají přednost chodci a cyklisté, a proto je maximální rychlost motorových vozidel omezena na 10 km/h.

Cílem všech těchto opatření je znovu získat veřejný prostor pro lidi namísto automobilů, aby obyvatelé mohli využívat pohodlí propojené sítě pěších ulic a náměstí. Možnost dojít pěšky do obchodů, restaurací, stánků, kaváren či na trhy pod širým nebem – v rezidenčních čtvrtích i v pracovních centrech – přináší vyšší kvalitu života i větší rozmanitost těchto míst.

New York. I mezi mrakodrapy je dost místa pro lidi

Podpora místní ekonomiky

Nejde však jen o to. Dnes je již obecně přijímáno, že tato řešení prospívají i místní ekonomice. V listopadu 2015 byla v Kodani provedena studie, která přinesla velmi jasné závěry: chodci a cyklisté se podílejí přibližně na 50 % tržeb maloobchodu ve větších centrech měst a na 25 % v menších. Cyklisté navíc navštěvují obchody častěji než lidé cestující autem.

Další studie potvrzují, že chodci mohou na pěších ulicích utratit až o 65 % více než řidiči. Tyto zprávy dokazují, že města přívětivá pro chůzi podporují prosperitu, posilují místní podnikání a cestovní ruch a zároveň přitahují soukromé investory i firmy, které následně vytvářejí nová pracovní místa.

Města pro všechny

Proto je při navrhování ulic nutné zohledňovat potřeby chodců, cyklistů, dopravy i motorových vozidel. Zároveň je třeba brát v úvahu, jak daná ulice souvisí s navazujícími ulicemi, s podzemní infrastrukturou a jak se tyto vztahy budou vyvíjet v budoucnu. Namísto přístupu, kdy se nejprve navrhují vozidla a teprve poté se jim přizpůsobují chodci a ostatní uživatelé veřejného prostoru, by měli projektanti zohledňovat potřeby všech těchto aktérů, kteří si někdy navzájem konkurují.

Sdílená kola jsou pro město dobrá

Úspěšný návrh ulic založený na principech přívětivých k chodcům by měl vést ke zvýšení počtu pěších. Ti samozřejmě sdílejí ulice s cyklisty, vozidly veřejné dopravy, osobními automobily, nákladními vozy i vozidly záchranných složek. Všichni tito uživatelé a „obyvatelé“ ulic vyžadují při jejich navrhování pečlivě vyvážené řešení.

Změnou přístupu k plánování měst – tedy upřednostněním lidí a dalších uživatelů před samotnými automobily – tak vznikají zdravější města, která prospívají obyvatelům, životnímu prostředí i firmám.

Zdravější města

Města navržená tak, aby podporovala soužití lidí, automobilů, jízdních kol a veřejné dopravy, jsou zdravější, protože podporují zdravé návyky. Upřednostňují chůzi, cyklistiku a veřejnou dopravu a všude tam, kde je to možné, omezují používání soukromých vozidel a sedavý způsob života, který má negativní dopady na zdraví, například v podobě obezity.

V souladu se snahou o zdravější města jsou do veřejných prostor instalovány také venkovní posilovny, které přispívají ke zlepšení fyzického i duševního zdraví. Pohyb v těchto prostorech pomáhá snižovat stres a deprese. Navíc jsou městské posilovny volně přístupné, takže umožňují všem snadněji udržovat fyzickou kondici a zároveň podporují sociální interakci.

Kodaň je ukázkovým příkladem města pro lidi

Jak lze zlepšit veřejný prostor?

Veřejné prostory musí splňovat určitá kritéria, aby byly bezpečné a přístupné pro všechny a zároveň podporovaly komunitní život. Mezi klíčové faktory, které je třeba při jejich navrhování zohlednit, patří:

Rozmanitost využití. Veřejné prostory by měly nabízet zázemí pro různé aktivity a umožňovat soužití práce, obchodu i volného času v průběhu celého dne. Vyšší přítomnost lidí přispívá ke zvýšení bezpečnosti. Je zásadní, aby byly tyto prostory dobře navrženy, působily bezpečně a přitahovaly obyvatele i podnikatele.

Atraktivní zástavba. Důležitý je vztah mezi budovami, chodníky a ulicemi, který vytváří příjemné městské prostředí. Atraktivní ulice obvykle přitahují více lidí, zatímco prázdná místa nebo zanedbané budovy (špinavé či špatně udržované) jsou často spojovány s pocitem nebezpečí a lidé se jim vyhýbají.

Sociální rozměr. Ulice, parky, chodníky, cyklostezky i městský mobiliář by měly být navrženy tak, aby byly plně bezbariérové – s odstraněním překážek, doplněním ramp a srozumitelným značením. Tato dostupnost podporuje interakci lidí s okolím a zvyšuje vitalitu města.

Lidské měřítko. Zástavba v lidském měřítku je vnímána pozitivně, protože lidé mají pocit, že se s nimi při plánování počítá. To následně podporuje sociální kontakty a pobyt ve veřejném prostoru.

Místní identita. Plánování veřejných prostor by mělo odrážet kulturní charakter dané oblasti. Tím se posiluje vztah lidí k místu a podporuje pocit sounáležitosti a komunitní identity.

Podpora zelených ploch. Parky jsou pro města zásadní – zlepšují kvalitu ovzduší, snižují teplotu a podporují pohybové aktivity. Tyto zelené prostory by měly být promyšleně navrženy pro více způsobů využití a sloužit jako centra společenského setkávání.

Udržitelné prostory. Veřejné prostory musí být sociálně, ekonomicky i environmentálně udržitelné. Udržitelnost měst podporuje kompaktní, funkčně smíšená zástavba a bezpečná, dobře propojená síť pro chodce, cyklisty i motorová vozidla.

Kompletní ulice. Tedy navržené tak, aby zajišťovaly bezpečný pohyb chodců, cyklistů, řidičů i uživatelů veřejné dopravy. Měly by zahrnovat kvalitně udržované chodníky, vyhrazenou cyklistickou infrastrukturu, městský mobiliář a srozumitelné značení přístupné všem.

Při plánování a navrhování měst je zásadní zapojení obyvatel, aby veřejné prostory skutečně odpovídaly potřebám komunity. Pokud veřejné prostory neodrážejí přání lidí, zůstávají nevyužité. Podpora participace veřejnosti je proto klíčová pro vytváření bezpečnějších a spravedlivějších veřejných prostor.

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!