Deset žen, které pomáhají vytvářet lepší města pro všechny

Nová kniha představuje inspirativní ženy, jež utvářejí budoucnost moderních měst. Přinášíme příběhy deseti z nich.

Doprava a urbanismus mají dlouhodobě problém s nerovným zastoupením žen. Přestože ženy absolvují studium dopravního inženýrství a územního plánování přibližně stejně často jako muži, ve vedoucích a výkonných funkcích zůstává tento obor výrazně mužskou doménou. Ve Spojených státech tvoří muži 86 % lidí na manažerských pozicích, v Asii 80 % a v Evropské unii 78 %. Přesto právě ženy stojí za některými z nejvýznamnějších proměn, kterými dnešní města procházejí. Nová kniha  Melissy a Chrise Bruntlettových Women Changing Cities vypráví jejich příběhy, upozorňuje na jejich mimořádnou práci a ukazuje, co je možné, když vedení měst lépe odráží rozmanitost společnosti.

Kniha zavádí čtenářstvo do jedenácti různých zemí a představuje devatenáct žen ve vedoucích rolích – starostky, úřednice, podnikatelky i aktivistky, které svou prací zásadně mění představu o tom, jak mohou a mají moderní města fungovat. Níže přinášíme krátkou ukázku některých jejich příběhů.

Přestože působí v odlišných kulturních i politických podmínkách, spojuje je pět společných principů: schopnost naslouchat a empatie, dlouhodobá a inkluzivní vize, důraz na péči jako důležitou společenskou hodnotu, schopnost vytvářet široké koalice a odvaha upřednostnit skutečný dopad své práce před udržením moci či ustupováním tlaku odpůrců.

Příběhy těchto žen ukazují, že města navržená s ohledem na potřeby žen jsou zároveň bezpečnější, přístupnější a příjemnější k životu pro všechny – bez ohledu na věk, příjem, zdravotní omezení nebo identitu.

Janet Sanz, Barcelona, Španělsko

Janet Sanz, náměstkyně primátora Barcelony pro ekologii, územní plánování, infrastrukturu a mobilitu, od roku 2015 stojí za jednou z nejvýraznějších proměn města. Odbornice na územní plánování a environmentální politiku vedla mimo jiné realizaci programu Superbloků (Superilles) – průlomového urbanistického konceptu, který vrací veřejný prostor lidem a omezuje dominanci automobilové dopravy.

Barcelona je vyhlášená svou přátelskou atmosférou

Pod jejím vedením Barcelona rozšířila projekty zaměřené na zazeleňování ulic a veřejných prostranství a při plánování dopravy důsledně vycházela z dat a odborných analýz. Její působení ukazuje, že promyšlená městská politika může současně pomáhat řešit klimatické a environmentální výzvy, zlepšovat veřejné zdraví a zvyšovat kvalitu života obyvatel napříč různými čtvrtěmi města.

Claudia López, Bogota, Kolumbie

Claudia López Hernández se zapsala do historie jako první žena a zároveň první otevřeně LGBTQ+ starostka Bogoty. Ve volbách získala podporu více než 1,1 milionu voličů.

Její působení v čele kolumbijské metropole se vyznačovalo důrazem na sociální spravedlnost, ochranu životního prostředí, boj proti korupci a prosazování práv žen. Ve funkci upřednostňovala potřeby zranitelných skupin obyvatel a zaměřila se na řešení dlouhodobých systémových problémů města.

Jedním z jejích nejvýznamnějších projektů byly tzv. Bloky péče (Care Blocks, Manzanas del Cuidado) – síť komunitních center, která na jednom místě nabízejí péči o děti, seniory i další sociální služby. Cílem bylo ulevit zejména ženám, na nichž často spočívá většina neplacené pečovatelské práce, a uznat péči jako hodnotu, kterou má podporovat i samotné město.

Zvolení Claudie López znamenalo pro Bogotu významný politický obrat směrem k progresivnímu způsobu správy města, který klade důraz na sociální začleňování, rovné příležitosti a udržitelný rozvoj.

Kalpana Viswanath, Dillí, Indie

Kalpana Viswanath je sociální výzkumnice, která se již více než 25 let věnuje otázkám rovnosti žen a mužů, bezpečnosti a inkluzivního rozvoje měst. Spoluzaložila sociální podnik Safetipin, jenž využívá mobilní technologie a data sbíraná samotnými obyvateli ke zvyšování bezpečnosti žen ve veřejném prostoru.

Bezpečnost žen je téma v celé Indii

Její přístup spojuje boj proti pouličnímu obtěžování a násilí na ženách s plánováním měst založeným na datech. Namísto pocitů nebo domněnek pracuje s konkrétními informacemi o tom, jak ženy vnímají bezpečnost ulic, parků nebo zastávek veřejné dopravy.

V roce 2016 provedl Safetipin v Dillí rozsáhlý bezpečnostní audit, během něhož identifikoval 7 800 nebezpečných a špatně osvětlených míst. Ke každému z nich pořídil geolokalizované fotografie a předal je městským úřadům. Výsledkem bylo, že téměř 70 % těchto lokalit získalo lepší veřejné osvětlení nebo další úpravy infrastruktury.

Dnes Safetipin působí ve více než 30 městech v Indii i dalších rozvojových zemích a vytvořil model, který lze snadno přenést i do jiných měst. Kalpana Viswanath patří mezi světově uznávané odbornice na bezpečnost ve městech a ukazuje, že pokud se do plánování veřejného prostoru systematicky zapojí zkušenosti žen, mohou vznikat města, v nichž se všichni obyvatelé – bez ohledu na pohlaví či věk – pohybují bezpečněji a svobodněji.

Amanda Ngabirano, Kampala, Uganda

Amanda Ngabirano je urbanistka a akademička z východní Afriky, která se dlouhodobě věnuje začleňování cyklistické dopravy do plánování afrických měst. Její práce vychází z hluboké znalosti specifických výzev, kterým čelí ugandská metropole Kampala i další rychle rostoucí města na kontinentu.

Do širšího povědomí se dostala díky návrhu, který její kolegové zpočátku považovali za nerealistický: vytvořit v centru Kampaly ulici vyhrazenou výhradně chodcům, lidem na vozíku a cyklistům, z níž bude vyloučena motorová doprava. Když městský úřad Kampala Capital City Authority její návrh přijal, proměnila se Namirembe Road v první ukázkový příklad přístupného a inkluzivního veřejného prostoru ve městě.

Ve své práci se Amanda Ngabirano zaměřuje na hledání nových způsobů plánování měst, které vycházejí z místních podmínek a podporují dopravu odolnou vůči dopadům klimatické změny. Ukazuje, že řešení vznikající přímo v afrických městech mohou sloužit jako inspirace i pro další země globálního Jihu a přispět k udržitelnějšímu rozvoji měst po celém světě.

Keisha Mayuga, Manila, Filipíny

Keisha Mayuga je environmentální plánovačka a propagátorka udržitelné mobility, která patří k nejvýraznějším hlasům prosazujícím lepší dopravu v metropolitní Manile. Je aktivní členkou organizací Move As One Coalition a AltMobility Philippines, v jejichž rámci prosazuje plánování cyklistické infrastruktury založené na datech a zlepšování veřejné dopravy.

Vychází přitom z vlastní zkušenosti každodenní cyklistky, která se pohybuje v jedné z dopravně nejpřetíženějších metropolí světa. Právě díky tomu dokázala přesvědčivě vyvracet rozšířené mýty o nebezpečnosti cyklopruhů a upozorňovat, že dobře navržená, oddělená cyklistická infrastruktura je naopak výrazně bezpečnější než jízda v běžném automobilovém provozu.

Ve své práci propojuje odborné znalosti z oblasti územního plánování s praktickou zkušeností lidí, kteří město denně využívají. Při prosazování cyklistické infrastruktury využívá analýzy nákladů a přínosů i pečlivě připravené podklady pro tvorbu veřejných politik, aby rozhodování o dopravě stálo na ověřených datech, nikoli na předsudcích.

Keisha Mayuga představuje novou generaci městských aktivistek a odbornic, které spojují profesionální expertizu, spolupráci s místními komunitami a důraz na rovnost a inkluzi. Jejich cílem je vytvářet dopravní systémy, v nichž se mohou bezpečně a pohodlně pohybovat všichni obyvatelé, bez ohledu na věk, pohlaví nebo způsob dopravy.

Manila

Laura Ballesteros, Ciudad de México, Mexiko

Laura Ballesteros Mancilla je odbornice na dopravní politiku a mobilitu, která zásadně ovlivnila přístup Mexico City k dopravní spravedlnosti a bezpečnosti. Jako náměstkyně pro plánování na městském sekretariátu mobility spolupracovala s občanskými organizacemi i tehdejším starostou Miguelem Ángelem Mancerou na prosazení přelomového Zákona o mobilitě (Mobility Law).

Prostřednictvím nových pravidel a strategických opatření zajistila, že se mezi hlavní priority města dostala aktivní mobilita, bezpečnost silničního provozu a integrovaný dopravní systém. Tento zákon znamenal zásadní změnu v dopravní politice Mexico City – poprvé výslovně uznal mobilitu jako základní lidské právo a stanovil, že chodci mají v ulicích nejvyšší prioritu před všemi ostatními účastníky provozu.

Laura Ballesteros se rovněž zasloužila o vytvoření prvního regulačního rámce pro služby sdílené dopravy, jako jsou Uber nebo Cabify. Mexico City se díky tomu stalo prvním městem v Latinské Americe, které pro tyto platformy zavedlo jasná pravidla fungování.

Její práce ukazuje, že města mohou podporovat technologické inovace, aniž by rezignovala na veřejný zájem. Nové služby podle ní musí fungovat v pravidlech, která chrání jak jejich uživatele, tak pracovníky, kteří je zajišťují, a zároveň přispívají k bezpečnější, spravedlivější a udržitelnější městské dopravě.

Valérie Plante, Montreal, Kanada

Valérie Plante se 5. listopadu 2017 zapsala do historie jako 45. starostka Montrealu a zároveň první žena, která se postavila do čela města za jeho více než 375letou historii. Její překvapivé volební vítězství ukázalo, že obyvatelé Montrealu jsou připraveni na nový způsob vedení města a ambiciózní proměnu jeho veřejného prostoru.

Plante vystudovala antropologii, muzeologii a práci v multietnickém prostředí, díky čemuž přinesla do komunální politiky důraz na společenské souvislosti, inkluzi a kvalitu života. Důvěru voličů obhájila i ve volbách v roce 2021, kdy získala druhý mandát.

Ve funkci postavila rozvoj Montrealu na čtyřech hlavních pilířích: rozšiřování veřejné dopravy, kvalitnějším urbanismu, lepších veřejných službách a ochraně životního prostředí. Její vize spojovala ekonomický rozvoj města s udržitelností a sociální spravedlností.

Patřila k hlavním hybatelkám výrazného rozšíření cyklistické infrastruktury a prosazovala proměnu Montrealu v město, kde se lidé mohou pohodlněji pohybovat pěšky, na kole i veřejnou dopravou. Zároveň kladla důraz na to, aby bylo město lépe připravené na dopady klimatické změny a odolnější vůči extrémnímu počasí.

Působení Valérie Plante představuje významný milník v moderní správě Montrealu. Ukázala, že odhodlané politické vedení může nasměrovat velké severoamerické město k větší udržitelnosti, bezpečnosti i sociální spravedlnosti. Její přístup ovlivnil debatu o městské mobilitě, bydlení i ochraně klimatu také v dalších kanadských městech a přispěl k tomu, že je dnes Montreal často považován za jeden z nejprogresivnějších příkladů městského rozvoje v Severní Americe.

Anne Hidalgo, Paříž, Francie

Anne Hidalgo, rodačka ze Španělska, která později získala francouzské občanství, se v roce 2014 stala první ženou v novodobé historii, která stanula v čele Paříže jako její starostka.

Její působení bylo od počátku spojeno s důrazem na ochranu klimatu, udržitelnost a proměnu veřejného prostoru. Pod jejím vedením prošla Paříž rozsáhlou modernizací ulic, náměstí i dopravního systému s cílem vytvořit město příjemnější pro život a méně závislé na automobilech.

Jedním z jejích nejvýznamnějších projektů byl program Réinventer Paris (Přetvořme Paříž), jehož cílem bylo dát nový život opuštěným či nevyužívaným městským pozemkům a budovám a přizpůsobit je současným potřebám obyvatel.

Hidalgo také zavedla participativní rozpočet, díky němuž mohli obyvatelé Paříže přímo rozhodovat o tom, na jaké projekty město vynaloží část svých finančních prostředků. Tento nástroj posílil zapojení veřejnosti do rozhodování o rozvoji města.

Přesvědčena o tom, že budoucnost Paříže patří chodcům a cyklistům, výrazně rozšířila síť cyklostezek a pěších tras. Ve městě vznikly stovky kilometrů nových cyklistických komunikací, díky nimž se Paříž během několika let proměnila v jedno z nejpřívětivějších evropských měst pro jízdu na kole. Současně se podařilo omezit automobilovou dopravu v centru města.

Přátelský veřejný prostor Paříže

Svým důrazem na ochranu životního prostředí a progresivní městské politiky se Anne Hidalgo zasloužila o to, že je dnes Paříž považována za jeden z evropských vzorů udržitelného rozvoje měst. Stala se také jednou z nejvýraznějších světových představitelek měst, která prosazují aktivní opatření proti změně klimatu a inspirují další metropole k podobným proměnám.

Clover Moore, Sydney, Austrálie

Clover Moore je nejdéle sloužící starostkou velkého australského města. V čele Sydney stojí nepřetržitě od roku 2004, tedy už více než dvě desetiletí. Je 82. starostkou (Lord Mayor) města Sydney a zároveň první ženou, kterou obyvatelé do této funkce zvolili v přímých volbách. V září 2024 získala již šestý mandát, což svědčí o dlouhodobé podpoře její vize rozvoje města.

Během svého působení zásadně ovlivnila proměnu Sydney v město, které je dnes považováno za jednoho z lídrů v oblasti udržitelnosti, kvality života a kulturního rozvoje.

Jejím nejvýznamnějším počinem je strategie Sustainable Sydney 2030, dlouhodobý plán, který si získal mezinárodní uznání. Jeho cílem je zajistit, aby se Sydney rozvíjelo jako zelené, příjemné a kreativní město, připravené čelit výzvám budoucnosti.

Za více než dvacet let ve funkci prosadila řadu opatření v oblasti ochrany klimatu, kvalitního veřejného prostoru, městské mobility i kulturního života. Pod jejím vedením se Sydney profiluje jako globální metropole, která spojuje ekonomický rozvoj s ochranou životního prostředí, sociální spravedlností a vysokou kvalitou života svých obyvatel.

Anuela Ristani, Tirana, Albánie

Anuela Ristani působí jako náměstkyně primátora Tirany pro mezinárodní vztahy a udržitelný rozvoj. Ve své funkci propojuje zapojení albánské metropole do mezinárodních sítí měst s proměnou samotné Tirany. Na radnici nastoupila v roce 2015 jako vedoucí kanceláře starosty Eriona Veliaje a po jeho znovuzvolení v roce 2019 byla jmenována náměstkyní primátora.

Albánská Tirana

Ristani dohlížela na přípravu a realizaci Akčního plánu Zelené město (Green City Action Plan), který pomohl profilovat Tiranu jako jednu z environmentálně nejprogresivnějších metropolí na Balkáně. Vedla také program Child-Friendly Tirana, zaměřený na vytváření města přívětivého k dětem. Ten vychází z přesvědčení, že města mají plánovat veřejný prostor tak, aby byl bezpečný a dostupný i pro své nejmladší obyvatele.

Významnou roli sehrála rovněž při přípravě městských strategií odolnosti a udržitelnosti, které propojují opatření proti změně klimatu se snižováním sociálních nerovností a zvyšováním kvality života obyvatel.

Ještě před vstupem do komunální politiky založila Národní službu pro mládež a spoluzaložila RYCO (Regional Youth Cooperation Office) – regionální kancelář pro spolupráci mládeže, která propojuje šest zemí západního Balkánu a podporuje vzájemnou spolupráci mladých lidí. Právě zkušenosti s prací s mládeží a budováním mezinárodních partnerství výrazně ovlivnily i její přístup ke správě města.

Anuela Ristani je příkladem političky, která ukazuje, že i města v mladších demokraciích mohou být aktivními hráči na mezinárodní scéně a zároveň úspěšně řešit místní výzvy spojené s udržitelností, klimatickou změnou i sociální spravedlností.

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!