Od hřiště k dopravní tepně a zpět: proměna ulic jako veřejného prostoru pro děti

Od hravé amsterdamské ulice Potgieterstraat přes barcelonské superbloky až po britské hnutí Playing Out. Jak se městské prostředí proměňuje, aby bylo přívětivější k dětem?

Ulice nejsou jen obyčejným prostorem ve městě. Podle programu UN-Habitat představují jeden z nejdůležitějších veřejných prostorů městského života – místa, která jsou přístupná všem zdarma a slouží veřejnému zájmu, nikoli zisku. Zároveň mají ulice dlouhou historii jako mnohem víc než jen dopravní komunikace, zejména z pohledu dětí.

Postupem času však z různých důvodů přestaly být ulice nejdůležitějším místem každodenního života dětí. Dobrou zprávou je, že snaha vrátit ulicím jejich roli prostředí přátelského dětem nabírá po celém světě na síle. Díky tomu mohou děti znovu naplno využívat svobody, které jim každodenní pohyb a hra venku přinášejí.

Pro děti vyrůstající v chudobě mají ulice ještě větší význam. Tam, kde chybí parky, hřiště nebo jiná vyhrazená místa pro rekreaci, se stávají nezbytným prostorem pro hru, setkávání s kamarády i běžný společenský život.

Ulice jako místo pro děti

Dospělí a děti vnímají ulice a využívají je velmi odlišně. Urbanista Robin Moore na základě řady studií ze 70. a 80. let upozorňuje, že pro většinu dospělých představují ulice především praktický prostor pro každodenní pohyb a parkování automobilů.

Děti je však vnímají úplně jinak. Ulice jsou pro ně plné příležitostí ke hře, které objevují ve sloupech veřejného osvětlení, obrubnících, odvodňovacích žlabech, poklopech kanalizace, stromech, hromadách spadaného listí, schodech, branách, sloupcích proti vjezdu, živých plotech, opěrných zdech, vjezdech do domů, vstupních dveřích, autobusových zastávkách, poštovních schránkách, dopravních značkách nebo lavičkách.

Děti na ulici patří

Když děti mohou svobodně objevovat své okolí a zapojit fantazii, stává se ulice jejich místem. Všechny prvky, které ji tvoří, nabízejí nespočet příležitostí ke hře. Výzkumy opakovaně potvrzují, že většina každodenních dětských her se odehrává právě na ulici – pokud mají děti alespoň určitou míru samostatného pohybu po svém okolí a rodiče jim dovolí trávit čas venku.

Úpadek ulic a mizení dětského světa

Bohužel doba bezstarostných her na ulici a volného pohybu dětí po okolí jejich domova po celém světě ustupuje. Příčin je hned několik. Jednou z nejvýznamnějších je stále rostoucí automobilová doprava, která děti vystavuje riziku dopravních nehod. Podle zprávy WHO Global Status Report on Road Safety 2018 jsou dopravní nehody dnes nejčastější příčinou úmrtí dětí a mladých lidí ve věku od 5 do 29 let.

Tím však problémy nekončí. Děti od pobytu na ulici odrazuje také strach z cizích lidí nebo stále větší množství organizovaných kroužků a aktivit, kvůli nimž jim zbývá jen málo času na obyčejnou hru venku. Překážkou se někdy stává i netolerance samotných obyvatel vůči dětskému hluku. K tomu se přidává znečištěné ovzduší, neuklizený odpad a zanedbané či nebezpečné veřejné prostory, které vrhají stín na místa, kde si děti dříve běžně hrály.

Návrat ulic jako důležitého veřejného prostoru pro děti

Významným impulzem pro obnovu ulic jako bezpečného prostoru pro děti se stala Dekáda akcí pro bezpečnost silničního provozu (2011–2020 a 2021–2030), kterou vyhlásilo Valné shromáždění OSN. Jejím cílem bylo propojit různé obory a instituce při společném řešení bezpečnosti silničního provozu jako významného problému veřejného zdraví. Důraz byl kladen především na posilování partnerství, vytváření spolupráce mezi organizacemi a mobilizaci potřebných zdrojů.

Jednou z nejvýznamnějších iniciativ v tomto směru je příručka Designing Streets for Kids (2020), kterou vydala National Association of City Transportation Officials (NACTO) za podpory konsorcia filantropických organizací. Publikace se zaměřuje na to, jak prostřednictvím urbanistického plánování a kvalitního návrhu ulic vytvářet prostředí přívětivější pro děti.

Její autoři si uvědomují, že podoba ulic se po celém světě výrazně liší v závislosti na místním kontextu, kultuře i estetických preferencích. Přesto vycházejí z přesvědčení, že města napříč kontinenty čelí podobným výzvám i příležitostem při navrhování ulic, které budou bezpečné, příjemné a dostupné pro všechny.

Následující příklady ukazují, jak lze při navrhování ulic postavit do centra pozornosti potřeby dětí.

Ulice navržená pro hru v Amsterdamu

V samotném srdci Amsterdamu leží ulice Potgieterstraat, která prošla pozoruhodnou proměnou. Nachází se ve starší čtvrti s úzkými ulicemi a nedostatkem náměstí i zelených veřejných prostranství. Městská část se proto rozhodla dát při její přestavbě přednost potřebám dětí a chodců před automobilovou dopravou.

Potgieterstraat, foto: Carve.nl

Do celého procesu byli zapojeni samotní obyvatelé a město ke spolupráci přizvalo krajinářský ateliér Carve. Jeho úkolem bylo proměnit ulici Potgieterstraat v prostor určený ke hře – přístupný pouze chodcům a cyklistům, přičemž všechny stávající stromy měly zůstat zachovány.

Vize studia Carve se proměnila ve zvlněnou herní krajinu s měkkým pryžovým povrchem, doplněnou o množství herních prvků a městského mobiliáře, který podporuje setkávání lidí všech věkových skupin. Návrh následně realizovalo město Amsterdam. Výsledkem je veřejný prostor přátelský dětem, který se stal přirozeným centrem komunitního života celé čtvrti.

Navracení veřejného prostoru dětem v Barceloně

V roce 2018 představila Barcelona Plán pro hru ve veřejném prostoru, jehož cílem je proměnit město do roku 2030 v místo přívětivé pro dětskou hru. Plán usiluje o rozšíření a zpestření možností pro hru a pohybové aktivity ve veřejném prostoru. Staví přitom na již existujících programech a zároveň zavádí nové iniciativy, které mají dětem nabídnout více příležitostí ke spontánní hře v ulicích, parcích i na náměstích.

Ulice v Barceloně

Barcelona při naplňování tohoto plánu navázala na svůj známý projekt superbloků (superblocks). Jeho princip spočívá v tom, že automobilová doprava je svedena na hlavní komunikace obklopující skupinu devíti městských bloků. Uvnitř tak vzniká klidný prostor, kde mohou děti znovu využívat ulice ke hře, pohybu i objevování okolí. Město nyní plánuje tento model postupně rozšířit na celou centrální část Barcelony.

Během příštího desetiletí tak centrum Barcelony projde výraznou proměnou. Přibude zeleň, ulice budou přívětivější pro pěší a na křižovatkách vznikne 21 nových pěších náměstí, navržených tak, aby podporovala hru a pobyt dětí i jejich rodin.

Hrací ulice: když se každá ulice může stát místem pro hru

Koncept hracích ulic (play streets) spočívá v dočasném uzavření běžných ulic pro automobilovou dopravu, aby děti získaly bezpečný prostor pro hru přímo před svými domovy. Jeho historie sahá až do počátku 20. století v New Yorku.

Od té doby tuto myšlenku převzala řada britských i dalších evropských měst. Hrací ulice dnes patří mezi nejúspěšnější příklady toho, jak lze dětem vrátit čas i prostor ve veřejném prostoru – aniž by byly nutné rozsáhlé stavební úpravy. Stačí na několik hodin omezit automobilovou dopravu a běžná rezidenční ulice se promění v bezpečné místo pro hru, setkávání sousedů a společný život komunity.

V roce 2009 dali skupina rodičů z britského Bristolu vzniknout první neformální akci Playing Out, během níž se děti mohly bezpečně vrátit na ulici před svými domovy. O rok později se iniciativa rozšířila už do pěti ulic.

I Bristol se snaží být přívětivější k dětem

Úspěch těchto sousedských akcí upoutal pozornost městské rady, která následně změnila pravidla. Nově bylo možné uzavřít rezidenční ulici pro automobilovou dopravu až na tři hodiny týdně a vyhradit ji dětské hře a setkávání sousedů.

Z původní skupiny bristolských rodičů postupně vznikla celostátní organizace Playing Out, která dnes prosazuje právo dětí na hru ve veřejném prostoru a pomáhá podobné akce organizovat po celé Velké Británii. Díky její podpoře se hrací ulice rozšířily na více než 660 ulic v 67 samosprávných oblastech. Iniciativa zároveň inspirovala australský program 1000 Play Streets, jehož cílem je vrátit dětem ulice jako místo pro každodenní hru.

Ulice patří dětem

Příběh ulic je příběhem proměny měst. Z míst, která byla po generace přirozeným prostorem pro dětskou hru, se v mnoha zemích staly prostory ovládané automobilovou dopravou nebo prostředí, které rodiče považují za nebezpečné. Dnes se však stále více měst snaží tento trend obrátit.

Díky promyšlenému plánování ulic, odvážným městským projektům a spolupráci samospráv, odborníků i místních obyvatel vznikají veřejná prostranství, která jsou bezpečnější, živější a vstřícnější k dětem. Právě takové ulice mohou znovu nabídnout další generaci prostor pro hru, samostatný pohyb i každodenní setkávání.

Přijďte na Zažít město jinak a vyzkoušejte si, jaké to je, když jsou ulice přátelské k dětem. Konání festivalu můžete podpořit koupí Souseděnky. Děkujeme!