Na ulicích by se toho mohlo dít mnohem víc, říká organizátor slavností z Americké

4. 9. 2026
Na ulicích by se toho mohlo dít mnohem víc, říká organizátor slavností z Americké

Omri Goz letos pořádá oblíbenou pražskou pouliční slavnost Zažít Americkou jinak už po patnácté. A my jsme se ho při té příležitosti rozhodli trochu vyzpovídat. Co ho na tom i tolika letech baví, co se mu líbí na Zažít město jinak a na co se letos, kromě výročního merche, můžete těšit? Čtěte dál.

Letos se Zažít Americkou jinak koná už po patnácté. Jak tě to vůbec napadlo, pořádat takovou akci?

Uf, to je dávná historie. První ročník se konal v roce 2011, ale tuším, že dva roky předtím jsem pomáhal AutoMatu s organizací toho původního konceptu, kdy Zažít město jinak pořádal jako spolek a jenom na jednom místě v okolí náměstí Míru. A moc se mi to líbilo, celá ta myšlenka. Pracoval jsem už tehdy na produkci různých akcí a když AutoMat přišel s tím, že projekt předá místním, rozhodl jsem se do toho jít. Já kousek od Americké bydlím a domluvil jsem se s kamarády, kteří tam čerstvě otevřeli mexickou restauraci Las Adelitas, že to zkusíme. Přidal se i další podnik, balkánský Olive Point. A tak jsme to zkusili (smích)…

Už tehdy to mělo takové rozměry jako dneska?

Počty návštěvníků nebyly tak velké jako teď, ale od začátku jsme zabírali celou ulici a zapojovali místní podniky. Díky těmto partnerům, podnikům, které měly kolem sebe své vlastní komunity, to mělo od začátku úspěch. Zajímavé je, že šlo hodně o expaty, Italy, Francouze, Američany… Díky nim šlo od začátku o mezinárodní akci, na které se cítíte tak trochu jako v cizině. To trvá dodnes, oni to berou hodně jako svojí akci.

Pamatuješ si, kolik tam tehdy přišlo lidí?

Já jsem se teď koukal na fotky. Prvních pár let tam startovala také AutoMatí cyklojízda, která sama o sobě přilákala hodně lidí. Přes den to byly řádově stovky lidí, ale večer už bylo hodně plno, třeba tři čtyři tisíce lidí. Dnes bych řekl, že za ten den tam projde tak patnáct tisíc lidí, možná i víc.

Na Americké se každoročně slaví Den nezávislosti Mexika

Pořád tě to baví?

Baví, i když je to celkem náročné a intenzivní. Na rozdíl od jiných akcí, které pořádám, je tu dost málo času na fyzickou přípravu na místě, protože jsme omezeni záborem veřejného prostranství. Posledních pár let se vždycky ptám, jestli do toho znovu jít, ale pak vidím ty interakce mezi lidmi… Tolik nadšených lidí mě pokaždé přesvědčí a ve finále jsem i já spokojený. Letos budu mít na místě i trochu víc lidí, tak snad to bude víc v klidu. Díky Praze 2 jsme dostali trochu větší zábor i v ulici Jana Masaryka, kde bude víc místa na sezení a relax. To nám chybělo a do úzké Americké by se to nevešlo.

Co byl zatím největší stres?

Před dvěma lety, když bylo šílené počasí a v některých částech Česka i záplavy, jsme do poslední chvíle nevěděli, jestli a kdy se bude slavnost konat. Čekali jsme na nový, náhradní termín, který by se nekryl s jinými akcemi. Tehdy jsem byl celý den na radnici a nakonec se našel termín v říjnu, o tři týdny později. Dva dny poté nám ale město zase řeklo, že to nejde a posouvali jsme to podruhé. Ta komunikace byl masakr, Facebook nám už nedovolil změnil termín události a přes ten promujeme asi nejvíc. Nakonec to ale bylo super a lidé přišli i přes ten komunikační zmatek.

Proč je to celé v mexickém duchu?

Ukázalo se, že hlavní termín je velmi blízko Dnu nezávislosti Mexika, který tak každý rok oslavujeme i ve spolupráci s mexickou ambasádou a paní velvyslankyní. Celá místní latinskoamerická komunita s oslavou na ulici počítá a bylo by jim líto, kdyby nebyla.

To by určitě mrzelo i hodně Čechů a Češek…

Samozřejmě. Ono ale přijede i dost lidí z Mexika, speciálně kvůli téhle akci. Třeba, když tady mají rodinu, naplánují si návštěvu tak, aby nechyběli na slavnosti. Je z toho vlastně mezinárodní událost, i když je stále komunitní.

Omri na druhém ročníku Americké jinak

Jak dlouho dopředu začínáš s přípravami?

Vlastně už na začátku roku, nejdůležitější je ale to vyřizování záboru, který je velký. Praha 2 s námi ale naštěstí už počítá a radní pro dopravu je nám nakloněn. Často je tou dobou také vinobraní v Grébovce, takže se to opravdu musí hlídat, aby všechno klaplo. Asi tři měsíce před akcí pak začínáme chystat program.

A účinkující si vybíráš jak?

Hlavní stage je hodně mexická a latino a tam spolupracuju s lidmi z komunity. Vlastní stage chce mít často nějaký podnik, letos to tedy nějak vypadlo, ale poslední roky to byl Olive Point a jeho balkánský program. Restaurace Apalace21 v Záhřebské měla jazzové kapely, spolupracovali jsme s vinárnou Dvě deci a ta měla buskerskou stage. Prague Beer Museum na začátku ulice mělo zase takový rock´n´rollový program… Spolupracuji také s různými vinohradskými kolektivy, letos bude stage s takovým pohodovým housem. Na náměstíčku má pak stage Burza4, které jsem spolumajitelem.

Takže se to takhle poskládá z místních, to je ideální…

Ano, i pokud jde o prodejce zboží a občerstvení, tak dáváme přednost místním a vinohradským podnikům, malým, lokálním značkám. Řetězce opravdu nechceme. Pořád je to pouliční a sousedská slavnost, i když je už velká.

Latinskoamerický vibe je nedílnou součástí slavností

Americká se vždycky koná týden před hlavním termínem slavností, chodíš se potom podívat i do jiných lokalit?

Každý rok se snažím podívat na místo, kde jsem ještě nebyl. Vybírám si tak nějak náhodně. Loni jsem sice nemohl, ale rok předtím se mi hodně líbilo v Karlíně. Překvapilo mě, že většina prodejců byly děti, to bylo zajímavé… I program byl zajímavý. Chodím i na úplně malinké lokality, ty mě taky baví, protože to je ta původní myšlenka Zažít město jinak. I když je Americká super, osobně se vlastně cítím líp na menších, vyloženě sousedských slavnostech se sousedským programem.

Cítíš, že slavnost přináší Americké něco i nad rámec toho jednoho dne?

Vím, že město i IPR si díky téhle akci pohrává s myšlenkou, že by z té ulice udělali pěší zónou. Protože vidí, že lidé by to uvítali. IPR už to během léta zkusil, asi tak před pěti lety, ale pak se úplně nedohodl s Prahou 2, která tomu ale taky byla nakloněná. I my bychom byli rádi. Pro místní byznysy je pak slavnost dobrou příležitostí se prezentovat novým zákazníkům.

Pěší zóna by byla pecka…

Ano. Na rozdíl od jiných evropských měst je jich v Praze pořád dost málo a je skvělé, že to AutoMat pořád prosazuje. A taky mě překvapuje, že samo město toho v ulicích moc nepořádá a nepodporuje víc místní komunity. Třeba ve španělských městech máte každý víkend něco. I tady se dá na ulici trávit víc času. Třeba se dočkáme.

Srdečně zváni jste i letos

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!