Více stromů může evropským městům pomoci zvládat vlny veder. Klíčové je sázet je blíž k domům

Vlny veder si letos v evropských metropolích vyžádaly životy desítek tisíc lidí, zatímco města čelila rekordně vysokým teplotám. Zvládat nám je mohou pomoci stromy.

V Londýně se urgentní příjmy zaplnily staršími pacienty, kteří se v horku zranili poté, co omdleli. Suché počasí mezitím způsobilo sesedání půdy a praskání domů. V Paříži teploty na konci června překročily 40 °C a lidé jen obtížně zvládali běžný každodenní život. Na okraji Madridu pak vlny veder přispěly k požárům, které spálily tisíce hektarů půdy.

Jak mohou pomoci stromy

Dr. Thami Croeser z australské RMIT University zmapoval množství stromových korun v okruhu 60 metrů od 5,5 milionu budov ve Francii, Španělsku, Itálii, Německu, Portugalsku, Řecku a Velké Británii. Zaměřil se na to, kolik budov má dostatečné zastínění stromy. Výsledky byly alarmující.

V Londýně, Paříži a Madridu nemělo více než 90 % budov ve svém okolí dostatek stínu, který by pomohl zmírnit efekt městského tepelného ostrova. Tyto metropole patřily k městům s nejhoršími výsledky. Ani města, která si vedla nejlépe, na tom však nebyla výrazně lépe – například v Hamburku nemělo dostatečnou ochranu před horkem 56 % obyvatel a v Barceloně 70 %.

Výsledky navazují na dřívější výzkumy, podle nichž mají velká města po celém světě – včetně těch evropských – problém dosáhnout dostatečného pokrytí stromovými korunami, které by poskytovalo stín v blízkosti domovů a pracovišť. Podle doporučení by měl mít každý domov výhled alespoň na tři stromy a park by měl být dostupný do 300 metrů chůze.

První výsledky výzkumu naznačují, že velká část evropských měst je zbytečně vystavena účinkům městských tepelných ostrovů. Přitom by se jejich dopady daly alespoň částečně zmírnit – například větším množstvím stromů a zeleně v bezprostředním okolí domů.

Kde jsou stromy nejvíce potřeba

Výsadba dalších stromů ve městech může po letošních vlnách veder výrazně pomoci s ochlazováním ulic a veřejných prostranství. Think-tank Create Streets Foundation například zjistil, že během jedné vlny veder dosahovala teplota na nechráněném dlážděném prostranství v Londýně 55 °C, zatímco ve stínu jen o pár metrů dál byla mezi 25 a 30 °C.

Když se podíváme na město, jako je Londýn, může se zdát, že stromů už je v něm dost. V britské metropoli jich roste přibližně osm milionů.

Jenže stromy dokážou městské horko účinně zmírňovat především tehdy, když rostou v blízkosti domů. Rozlehlý a hustě zarostlý park vzdálený 800 metrů vám ani sousedům nezabrání v tom, abyste byli vystaveni nebezpečně vysokým teplotám v okolí svého bydliště.

Důležité navíc není jen množství stromů, ale také míra zastínění. Několik osamocených stromů, které vytvoří malé ostrůvky stínu, nestačí. Výzkumy ukazují, že výraznějšího ochlazovacího efektu lze dosáhnout tehdy, když koruny stromů pokrývají zhruba 30 až 40 procent plochy, a to v okruhu do 60 metrů od domů a pracovišť.

Teploty budou stále vyšší

Důležitý bude také výběr druhů, které dokážou dobře snášet stále vyšší teploty, s nimiž se evropská města budou v budoucnu potýkat.

I několik stupňů navíc může během horkého dne výrazně zvýšit zdravotní rizika. Pokud městský tepelný ostrov zvýší teplotu například z 33 na 37 °C nebo z 35 na 41 °C, přibývá lidí, kteří kvůli zdravotním problémům způsobeným horkem potřebují lékařskou pomoc. Při teplotách nad 35 °C totiž lidské tělo výrazně hůře odvádí přebytečné teplo. Roste tak zátěž pro srdce a cévy, hrozí dehydratace a v krajním případě i úpal a nutnost hospitalizace.

Vyšší teploty v noci přinášejí další problém. Právě během chladnějších nočních hodin se tělo potřebuje zbavit přebytečného tepla a připravit se na další den. Pokud teplota zůstává kolem 24 °C a výše, tento proces je obtížnější a zhoršuje se kvalita spánku i regenerace. Do dalšího horkého dne tak vstupujeme už částečně vyčerpaní – fyzicky i psychicky. Pokud se vysoké teploty opakují několik dní po sobě, tento deficit se postupně prohlubuje.

Více stromů skutečně pomáhá

Příkladem toho, co může přinést více zeleně přímo do ulic, je kolumbijské Medellín. Během několika let zde město vysadilo miliony rostlin a více než 12 500 stromů a vytvořilo síť zelených koridorů napříč druhým největším městem Kolumbie. Výsledkem bylo výrazné ochlazení. V některých částech města klesla teplota až o 4,5 °C, v průměru pak přibližně o 2 °C.

Také Paříž a Londýn si začínají uvědomovat, že se bez změn neobejdou. Londýnský plán Heat Ready London například počítá s větším důrazem na zeleň ve městě. Paříž už mezitím začala rozšiřovat zelené plochy. Program takzvaných školních ulic vytváří v okolí škol bezpečné prostory bez aut a zároveň přidává více stromů a zeleně. První výsledky naznačují, že povrchy v těchto ulicích jsou přibližně o 5 °C chladnější než v okolních ulicích s hustou automobilovou dopravou a menším množstvím stromů.

Pokud se Evropa připravuje na stále teplejší léta, výsadba stromů v blízkosti domů by proto měla patřit mezi jednu z priorit. Nejde totiž jen o příjemnější prostředí ve městě. Dostatek stínu může v horkých dnech pomoci chránit zdraví lidí a zmírnit dopady extrémních teplot.

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!