Ulice jako rozšířená pavlač: Jak sousedské slavnosti pomáhají plnit vizi spolku AutoMat

Aktivní občanství, živoucí ulice, komunita i záchranná síť lidí, když ji potřebujete. To jsou všechno cíle, které si spolek AutoMat v dlouhodobém horizontu klade. Jedním z prostředků jejich naplňování je koordinace sousedských slavností Zažít město jinak. Přátelský veřejný prostor a podporu udržitelné dopravy pak hlídá další AutoMatí projekt – Laboratoř udržitelného urbanismu (LAB). Zeptali jsme se vedoucího LABu Michala Lehečky, jak souvisí komunitní život s jejím posláním. Jaké informace jí každoročně přináší? Z pozice exekutivní vedoucí slavností přispěla svým pohledem na věc i Barbora Hradečná, hlavní koordinátorka Zažít město jinak.

K čemu jsou sousedské slavnosti užitečné z hlediska AutoMatího LABu?

Michal: Jejich přínos má hned několik rovin. Ta první je čistě technokratická, a to v tom smyslu, že se každoročně aktualizuje, jak to funguje se zábory z hlediska řekněme legislativně správního. To znamená, že skrz servis, který v této oblasti lokalitám zajišťujeme, se zjišťuje, jak moc jsou jednotlivé pražské městské části těmto aktivitám nakloněny. Je to takový lakmusový papír toho, jak se lokální politická reprezentace staví k veřejně prostorovým akcím. Zatímco magistrát je v této oblasti léta letoucí konzistentní a v zásadě tyto akce podporuje. U městských částí občas vznikají potíže a pro nás to představuje cennou informaci o tom, jak se jednotliví politici a političky staví k sousedským aktivitám. Za druhé si každoročně můžeme projít alespoň pár lokalit a podívat se na to, jak sousedský život probíhá.

Barka: Zažít město jinak pro mnohé představuje příležitost k vzájemné pospolitosti, ale také čas jeden pro druhého. Není divu, že zájem o slavnosti pravidelně roste, ať už z pohledu počtu přihlášených lokalit, tak i návštěvnosti (nejen v Praze, ale i v ostatních městech ČR). Letos jsme zajišťovali organizaci pro téměř 200 lokalit a návštěvnost se šplhá k vyšším desítkám tisíc lidí. To představuje naprosto unikátní projekt zaměřený na udržitelné město a komunitní život v českých podmínkách nevídaný. Ukazuje také, že město nemusí být anonymní a jeho obyvatelé nejsou sami. Téma letošního ročníku, tedy Bez zábran, navíc vedlo organizátory*ky k propojování nejrůznějších komunit a k zakopávání příkopu mezi občany. V některých lokalitách téma využili k zapojení ukrajinské komunity, která se v ČR postupně tvoří v souvislosti s válkou. V rámci slavností se tak návštěvníci mohli seznámit s tradičními ukrajinskými tanci, kuchyní, připravil se společný program pro dětské publikum.

Jaké si myslíte, že jsou k důvody stále vyšší popularity Zažít město jinak?

Michal: V mnoha ohledech to určitě bude všeobecný rozvoj sousedského života. Možná to souvisí i s generační obměnou obyvatel těch daných lokalit. Sousedský život se často točí kolem mladých rodin s dětmi, které potřebují vyžití ve svém místě bydliště. Tento profil nám vlastně vyplynul i z letošního dotazníku, kteří jsme rozdávali návštěvníkům a návštěvnicím. Jde o lidi, kteří mají prostor a čas se těmto aktivitám věnovat.

Barka: Program připravují aktivní občané žijící v dané lokalitě, se zájmem o své okolí a o místo, kde žijí. Slavnosti mnohdy vedou k dlouhodobým a udržitelným změnám, kdy z těchto proměn profitují i ostatní. Mnohdy se konají v nejcentrálnější části metropole, kde dochází dlouhodobě k úbytku starousedlíků a ke gentrifikaci. Tomuto trendu vzdorujeme. Zaměřujeme se na podporu vzniku a udržení komunit, zapojování mladých lidí a dětí, vytváření míst sloužícím k vzájemnému setkávání. Tím se vytváří a posiluje vztah rezidentů k místu bydliště. Slavnosti jsou pro všechny účastníky*ice zcela zdarma a jsou nízkoprahové.

Jak LAB dál pracuje s informacemi, které každoročně v rámci Zažít město jinak načerpá?

Michal: Snažíme se je promítat do koncepcí příštího ročníku, minimálně při prvních brainstorminzích, kde se hledá a formuluje další téma ročníku. Do samotné produkční roviny Zažít město jinak ale pak už nezasahujeme. Důležité je však říct, že sousedské akce probíhají na mnoha místech po celý rok, v rámci slavností je to jen více koncentrované. Díky tomu se k nám dostávají lokální témata, ad hoc akce, které upozorňují na nějaké chátrající místo či lokální dopravní problém, který my můžeme posunout dál. Vidíme také, jak se jednotliví organizátoři a organizátorky posouvají, jsou schopni si sami zajišťovat partnery a lokální stakeholdery.

Barka: Produkční podpora a záborová agenda je jen jedna z mnoha činností, co jako AutoMat zajišťujeme. Pomáháme organizátorům*kám při jednání s úřady a vyřizujeme veškerá povolení. Poskytujeme své know-how ohledně pořádání akcí, zakládání spolků a propojování komunit. Poskytujeme informační servis a jsme oporou ve složitých situacích. Pro každý ročník vytváříme jednotný unikátní vizuální styl a připravujeme plakáty a letáky pro všechny lokality. Spravujeme web včetně aktuálního programu. Zajišťujeme PR celé akce a aktivně pracujeme na tom, aby se povědomí o slavnostech dostalo do médií. V neposlední řadě informujeme o trendech v oblasti udržitelného města a mobility.

Rostoucí zájem i rozrůstání celého projektu si také vybírá svou daň. A tím je růst nákladů na zajištění celého projektu a tlak na personální kapacity. Projekt je stále zajišťován v minimálním možném obsazení a pro příští ročníky budeme muset přistoupit k výrazným změnám. Tou první je omezení podpory poskytované přihlášeným organizátorům*kám, v souvislosti s tím i větší důraz na výběr podpořených lokalit. Druhou může do budoucna být nutnost zpoplatnit alespoň část poskytované podpory, která je nyní zdarma (například zábory). Role AutoMatu se tak posune do roviny mentora, kdy se budeme soustředit spíše na vzdělávání společnosti v oblasti udržitelného města budoucnosti.

Pomáhá vám doprovodný program, kterého se LAB také účastní, komunikovat „LABí“ témata mezi účastníky?

Michal: Tradicí jsou akce, které mají nějakou souvislost s cykloproblematikou. Já jsem se v rámci předminulého ročníku snažil zaměřit na veřejnou dopravu se svou lokalitou na točně na Špejcharu.

A největší přínos a smysl Zažít město jinak podle vás?

Michal: Jednou větou bych řekl, že dává smysl ulici. Ukazuje, jak ulice fungovala dřív, jak by mohla fungovat do budoucna a jak často už třeba funguje ve městech v zahraničí. A teď nemám na mysli jen to fyzické, ale i sociální prostředí. Ulice jako rozšířená pavlač. Komunitní jednotka. Druhým přínosem je, že propojuje lidi, vytváří síť uliček, které mají potenciál jednou prorůst do jednoho velkého celku.

Barka: Navrací veřejný prostor do rukou občanů*ek a ukazuje, jak může fungovat moderní a udržitelné město budoucnosti. Největší přínos však vidím v místních vazbách, které během slavností vznikají. Často se v místech konání zakládají občanské spolky, které se následně věnují i dalším činnostem, které zkvalitňují život místním po celý rok, pořádají návazné akce a pomáhají v okolí. Sousedé a sousedky pak přestávají být anonymní a v těžkých časech to přispívá k lepšímu překlenutí krizí, např. sdílenou pomocí (příkladem může být společné vaření, sdílené zdroje energií, vzájemná výpomoc).