Města budoucnosti: s postupující klimatickou změnou se mění i představy vizionářů o městech, ve kterých přežijeme

Přemýšlení o městech budoucnosti bylo odjakživa oblíbenou činností architektů, umělců a designérů. V těchto představách často hrají klíčovou roli technologie – figurují tu jako dynamická a zdánlivě nezdolná síla, která poskytuje elegantní řešení všech celospolečenských problémů.

 

17/10/2024

Současnost však naznačuje, že musíme zásadně přehodnotit způsob, jakým si budoucí města představujeme, a zaměřit se na jiné priority než pouze na technologické vize. Mezi tyto priority patří například environmentální udržitelnost a nutnost řešit sociální nerovnosti.

Musíme odpovědět na otázky týkající se toho, co lze udržet a co nikoliv, jak a kde mohou být města uspořádána, a jak se v nich a mezi nimi budeme pohybovat. Pandemie koronaviru tuto potřebu ještě více zdůraznila. Výrazně narušila to, co jsme si o městech mysleli, že víme. Prohloubila stávající nerovnosti a přinesla zásadní výzvy týkající se toho, jak společně fyzicky žijeme a pracujeme.

Praotcové vizí

Francouzský architekt a vlivný urbanista Eugène Hénard byl pravděpodobně prvním, kdo veřejně diskutoval o „budoucích městech“ v Evropě během svého projevu v roce 1910 v Královském institutu britských architektů v Londýně. Jeho vize předvídala technologický pokrok budoucnosti, například leteckou dopravu. Tento přístup, který upřednostňoval technologie, můžeme vidět také ve filmu Fritze Langa Metropolis z roku 1927.

Odrážel se také v práci architektů, jako Le Corbusier, například v jeho projektu z roku 1924 Ville Radieuse (Zářící město). V tomto díle Le Corbusier rozvíjel svou představu města jako symetrické, regulované a vysoce centralizované krajiny. Vliv jeho myšlení pak můžeme sledovat napříč mnoha dalšími vizemi měst, která jsou zobrazována jako ztělesnění technologické vyspělosti.

Když technologie nestačí

Dnes již víme, že na budoucnost je potřeba nahlížet také z hlediska sociálních a globálních perspektiv. A to stále naléhavěji. Abychom vytvořili bezpečný a udržitelný svět pro současné i budoucí generace, musíme přemýšlet za hranice toho, že každý problém má technologické řešení.

Město participující

Rozpoznatelný posun v tom, jak jsou města budoucnosti dnes koncipována, navrhována a realizována, spočívá v zapojení lidí do těchto procesů. To se týká jak lokálních projektů, tak globálních iniciativ. Například lokální iniciativa Every One Every Day v londýnských čtvrtích Barking a Dagenham vznikla proto, aby se všichni obyvatelé mohli prakticky zapojit do projektů v jejich sousedství. Na mnohem širší úrovni pak Nová městská agenda programu OSN Habitat volá po inkluzivnější a udržitelnější urbanizaci a plánování.

Kde by bydlel Šílený Max

Města budoucnosti by měla klást důraz na obnovu životního prostředí. Green Machine, návrh budoucího města od architekta Stephana Malky z roku 2014, funguje jako mobilní oáza, která obnovuje poušť namísto dalšího poškozování životního prostředí. Toto město sbírá vodu prostřednictvím kondenzace vzduchu a využívá solární energii k pohybu po vyprahlých krajinách.

Kudy jezdí, tudy orá a zároveň vstřikuje do půdy směs vody, přírodního hnojiva a obilných semen, když se jimi „město“ pohybuje. Jeho obyvatele živí skleníky a chov dobytka. Projekt je škálovatelný a replikovatelný podle počtu lidí, kteří v něm žijí. I dnes, po deseti letech o svého vzniku působí jako ze Šíleného Maxe, ale kdo ví, možná se bude brzo hodit.

Až se moře zeptá

Klimatická změna přináší mimo jiné dramatické zvyšování hladiny moří. Projekt Post Carbon City, vytvořený architektonickou a urbanistickou skupinou Terreform, si představuje zaplavený New York. Projekt navrhuje, aby se místo investic do zmírňování dopadů povolilo zaplavení části Manhattanu řekami East a Hudson. Nové město by bylo znovu vybudováno v okolí těchto řek. Bývalé ulice se stanou klikatícími se tepnami obytných prostor, vybavených obnovitelnými energetickými zdroji, ekologickými dopravními prostředky a produktivními zónami pro získávání živin. Současnou posedlost vlastnictvím soukromých automobilů nahrazuje ekologičtějšími formami veřejné dopravy.

Oba tyto projekty reagují na dopady změny klimatu spíše než technologické inovace samy o sobě.

Dostupné bydlení

Města budoucnosti musí také klást důraz na rovnost. To ilustruje projekt Stour City, The Enabling State z roku 2018 od britské agentury 5th Studio. Město pro 60 000 obyvatel, navržené podél řeky Stour a přístavu Harwich ve východní Anglii, je založeno na urbanizaci a intenzifikaci stávající železniční a přístavní infrastruktury. Disponuje technologiemi, jako je např. přeměna odpadu na energii, aby podpořilo životaschopné město s nízkým dopadem, přičemž jeho prioritou je dostupné bydlení pro všechny.

Dokud je čas

Všechny tyto projekty si pohrávají s otázkou, jak chceme, aby vypadaly naše budoucí životy. Musíme ji však v budoucnosti pokládat širší a rozmanitější skupině lidí. Jen tak budeme lépe připraveni přehodnotit změny, které jsou nezbytné k ochraně našeho zdraví, přežijí druhů a planety, kterou sdílíme. V tom spočívá význam vizí pro svět zítřka, které musíme začít vytvářet již dnes. Dokud ještě máme kde žít.

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!